Dočíst je třeba knihy, které se vlečou jak motorák do Loun, které člověk ukrajuje po slovech jak plátky tlačenky, které tečou pomalu jak med, ač jejich slova nemusí být tak sladká.... Čte ještě někdo dnes Jaroslava Durycha? Někdo asi neví vůbec, kdo to je. Pro takové je tu přece wikipedie . Lze ještě dnes číst katolického konzervativního autora, jehož vrchol tvorby leží na přelomu 20. a 30. let 20. století? Ale ano, lze. Chce to jen umět česky a nespěchat. Durychovo zásadní dílo Bloudění má tři části, přes 600 stran a je psáno nádhernou barokní češtinou. Autor čtenáře ponoří do krvavých bojišť třicetileté války, naplní mu život osudy postav této doby a hlavně - způsobí mu zážitek z češtiny. Ale pro každého to není, čtenáři komixů ze Spidermanem asi do Durycha nepůjdou..... Další kniha, kterou jsem dočítal s koncem roku, je z jiného soudku. Naprosto osvětleno je autobiografický román amerického židovského spisovatele Jonathana Foera. Vypráví o hledání. Hledání sama sebe, svých kořen...