z duše smršť

Židé se usazovali v Prčici zřejmě už v 17. století, ale moc písemných zpráv k tomu není. K roku 1724 je už zmiňována modlitebna a několik rodin. Synagoga byla vystavěna v polovině 19. století na náměstí hned pod radnicí. V polovině 20. století byla prodána a dům přestavěn. Od konce 19. století do nacistické okupace žilo v Prčici několik desítek Židů. nacisté je vyvraždili všechny a židovská obec v Prčici zanikla. Řbitov se nachází asi půl kilometru severovýchodně od městečka, při polní cestě k Nové Hospodě nedaleko rybníčku Pabiánek. Byl založen někdy v 60. letech 19. století. Do té doby byli zdejší Židé pořbíváni na židovských řbitovech v okolí, např. v Kosově Hoře . Jako první byla na řbitově v Prčici pořbena v srpnu roku 1867 Josefa, dcera Veita Mautnera ze Sedlce. V letech 1916 a 1917 tu byli pořbeni dva váleční uprchlíci z Haliče. Poslední pořby na zdejším židovském řbitově se konaly roku 1942. Celkem tu bylo pořbeno kolem 170 Židů, ale část náhrobků je ukradena, proto jich bylo n

Když jsme z autobusu vystoupili v Miličíně, městečku na hlavní trase z Prahy na Tábor a Budějovice, tak to bylo jasné. Přímo u silnice stojí známý motel Česká Sibiř. Blíže k našemu cíli, k dvojměstí Sedlec - Prčice, jsme se dostali na území, kde se asi dají použít obě pojmenování místní krajiny. Jak k tomu došlo? V roce 1907 použil termínu Česká Sibiř spisovatel Jan Herben jako názvu svého fejetonu. Název sám nevymyslel, ale zpopularizoval ho. Pojmenování kraje mezi Benešovem a Táborem odráželo místní klimatické podmínky. V kopcovitém kraji s vrcholy okolo 700 m.n.m. bývala vždy tuhá zima s vysokými sněhovými srážkami. Sedlecko -Prčicko patří do této oblasti okrajově. Pro okolí tohoto dvojměstí se vžil termín Český Merán. Termín vymyslel profesor táborského gymnázia Václav Křížek někdy na konci 19. století. Údajně mu krajina kolem Sedlce - Prčice připomínala krajinu kolem italského Merana. Tím jsme se vypořádali s termíny, v restauraci jsme se vypořádali s gulášem a smaženým vepřovým j