z duše smršť

Toto je pokračování příspěvku , který byl zveřejněn v listopadu 2016 a v únoru 2023 nově editován a rozdělen na dvě části.  Druhý den, v sobotu 29. října, jsme vycházeli za zvonění zvonů z běšinského kostela v pravé poledne. Stoupali jsme opět do kopce, museli jsme vystoupat na úroveň Čachrova, stejně jako předchozí den, ale na druhou stranu od tohoto městečka. Kráčeli jsme po cyklostezce vedoucí přes zalesněný vrch. Rozhodně bych tam nechtěl jet na kole. V tomto úseku jsme se dostali z 500 m.n.m do výšky 620 m.n.m a sestoupili zpět k hlavní silnici na Čachrov ke vsi Hořákov. Na konci lesa stála malá kaplička. Přešli jsme Hořákov a sešli znovu k silnici. Abychom nemuseli jít po ní, obešli jsme kopec s prostým názvem Hora, sestoupili do výšky 530 m.n. a opět po úbočí Hory vystoupali do obce Březí a na její horní konec, kde jsme museli dát pauzu ve výšce asi 630 m.n.m u pěkného domu, který vesnici ukončoval pod silnicí k Čachrovu. Bohužel v celém Březí nemají veřejnou lavič

Secesních kostelů je u nás jako šafránu. Typickým doplňkem české krajiny je barokní báň na původně gotickém a přestavěném kostelíku. Takových jsou stovky. Najdeme i hodně kostelů novorománských či novogotických. Za první republiky stavěla husitská církev kostely fukcionalistické. Za secesními kostely musíme do severních Čech. V Jablonci nad Nisou, Liberci nebo v Duchcově a nedalekém Hrobu působili němečtí architekti ovlivnění evropskou secesí. Také samozřejmě v Praze nebo v Brně. Nedávno jsme se byli podívat na evangelický kostel v Roudnici nad Labem. Wikipedie jich zná celkem asi dvacítku, ale ono jich bude o něco víc. Jeden z takových skvostů stojí trochu překvapivě ve Švermově, v tradičním dělnickém prostředí, které katolické církvi zas tak moc nepřálo. Švermov vznikl sloučením obcí Hnidousy a Motyčín a nazván byl podle komunistického funkcionáře, který zahynul za války ve slovenských horách a do svého Švermova se tak nikdy nestihl podívat. V roce 1968 byl povýšen na město, ale od r