z duše smršť

Památník Berlínské zdi připomíná rozdělení Berlína komunistickým režimem. Původně pouhých 70 metrů zdi na Bernauerstraße bylo na památník upraveno v roce 1998. Památník dnes zahrnuje 1,4 km dlouhý úsek bývalého hraničního pásu. Najdeme zde venkovní expozici, kapli smíření, dokumentační centrum Berlínské zdi, návštěvnické centrum a výstavu v sousední stanici S-Bahn Nordbahnhof. A také okno vzpomínek: 12 metrů dlouhou stěnu ze zkorodované oceli, v níž je 162 oken s portréty 138 lidí, kteří byli zastřeleni nebo smrtelně zraněni při překonávání Berlínské zdi nebo při pohybu v její blízkosti. V některých oknech jsou hvězdy - tam jsou jména osmi pohraničníků, kteří zemřeli ve službě. Památník je velice působivý. Prosté hrubé materiály jako beton a kov, originální prostor zdi a stěna s portréty obětí vyvolávají mrazení v zádech při vzpomínkách na ještě ne tak dávnou minulost německé metropole.

Menší malebný řbitov byl vybudován v roce 1827, tehdy za hradbami města. Dnes se rozkládá na ploše asi 6 ha v berlínské čtvrti Mitte. Jeho severozápadní část směrem k Bernauerstraße se už nacházela v hraničním prostoru mezi sektory a dnes je v těchto místech památník bývalé Berlínské zdi. Řbitovní kaple byla postavena v roce 1898. Na řbitově je pochováno několik zajímavých osobností, shodou okolností několik hudebních skladatelů, jako například jeden z vnuků Johanna Sebastiana Bacha, Wilhelm Friedrich Ernst Bach. Jinak je ale tento řbitov hlavně velice příjemnou oázou klidu v rušné části Berlína nedaleko turisticky atraktivních cílů v prostoru Berlínské zdi a zároveň ukázkou krásných kamenických prací 19. století. Na řbitově se pořbívá i dnes, jak dokládají moderní náhrobky s originální výzdobou.

Židovský řbitov v Dobrušce leží na severním okraji města. Klíče od něj je možné si půjčit v infocentru, což jsme s kolegou sice neudělali, ale měli jsme štěstí, že zrovna byly na řbitově paní, které si ho půjčily a které jsem předtím potkal už na vyhlídce na radniční věži. Tak jsme se k nim připojili a pomalu procházeli řbitovem. Hřbitov byl založen roku 1675 a rozšířen roku 1881. Nejstarší dochované čitelné náhrobky pocházejí z roku 1688 a jsou v barokním slohu. Jsou zdobeny mušlemi, spirálami, rostlinnými ornamenty a různými křivkami. Stříšky a sloupky zdobí klasicistní náhrobky z 19. století. Na některých hrobech lze nalézt mluvící znamení, například a zároveň asi nejčastěji kohenské ruce. Od konce 19. století hroby přebírají vzhled hrobů na řbitovech křesťanských. Na řbitově se nachází také společný hrob židovských vojáků, kteří zemřeli v dobrušském lazaretu na následky zranění, které utrpěli v bitvě u Náchoda v prusko-rakouské válce roku 1866, ale tento hrob jsme nenašli. Poslední