Dočíst do konce roku

Dočíst je třeba knihy, které se vlečou jak motorák do Loun, které člověk ukrajuje po slovech jak plátky tlačenky, které tečou pomalu jak med, ač jejich slova nemusí být tak sladká....

Čte ještě někdo dnes Jaroslava Durycha? Někdo asi neví vůbec, kdo to je. Pro takové je tu přece wikipedie. Lze ještě dnes číst katolického konzervativního autora, jehož vrchol tvorby leží na přelomu 20. a 30. let 20. století? Ale ano, lze. Chce to jen umět česky a nespěchat. Durychovo zásadní dílo Bloudění má tři části, přes 600 stran a je psáno nádhernou barokní češtinou. Autor čtenáře ponoří do krvavých bojišť třicetileté války, naplní mu život osudy postav této doby a hlavně - způsobí mu zážitek z češtiny. Ale pro každého to není, čtenáři komixů ze Spidermanem asi do Durycha nepůjdou.....

Další kniha, kterou jsem dočítal s koncem roku, je z jiného soudku. Naprosto osvětleno je autobiografický román amerického židovského spisovatele Jonathana Foera. Vypráví o hledání. Hledání sama sebe, svých kořenů, identity, historie vlastní rodiny a pravdy v historii východní Evropy. Autor střídá vyprávění z židovské vesnice na Ukrajině z období od konce 18. století až do německé okupace s příhodami z vlastního hledání minulosti své rodiny přímo na místech, kde až do 2. světové války žilo v klidu a míru židovské obyvatelstvo. Do toho zapojil postavu svého ukrajinského průvodce, který popisuje události ze svého pohledu, a to směšnou neumělou "kaplanovskou" angličtinou. Příběhy obou rodin se nakonec překvapivě propojují a román odhaluje svou emoční sílu.

 Zásadní knihou pro všechny milovníky reggae a všeho, co k reggae patří je Jamajka a její bojovníci Stephena Foehra. Autor bez emotivního zaujetí, které často neobjektivně zamlžuje skutečná fakta o reggae kultuře, popisuje skutečný život na Jamajce a pátrá po kořenech a inspiracích jamajských hudebních velikánů. Nesmírně užitečná kniha pro všechny, pro které Jamajka a reggae znamená pouze, že "Bob Marley je největší hulič na světě."