z duše smršť

Výlet zároveň poslední v zimním čase. Ne moc dlouhý, celkem 11 kilometrů pěkně pěšky. Naším krajem, Pražskou plošinou s dalekými výhledy. Krajinou kousek od Prahy, konkrétně od letiště. Místy, která všichni Slaňáci znají z dálnice z cesty do Prahy, ale která nikdy nenavštívili. Za pěkného slunečného počasí jsme s kolegou Honzou Čečrdlem vyrazili v sobotu odpoledne zastávkovým autobusem směrem na Prahu a dojeli jsme do Stehelčevsi. Honza z pozice ředitele Vlastivědného muzea okamžitě začal zkoumat stav vrat u statků, které jsme míjeli cestou ze vsi ven. Před podjezdem pod dálnicí jsme vpravo zahlédli nenápadný kopec. Je to Homolka, archeologické naleziště z doby eneolitu, konkrétně řivnáčské kultury. Poté jsme byli přivítáni ve Stehelčevsi a následně tuto obec opustili. Prošli jsme okolo rybníka, který si oblíbilo početné ptactvo a začali stoupat ke dřetovickému kostelu sv. Václava. Ten byl postaven už v románských dobách, goticky přestavěn a nakonec upraven v barokním slohu. Hezký kost

Klášter v Milevsku je daleko významnější památka než jsem čekal. Když jsme ke klášteru přijeli a zaparkovali před branou, hned mě zaujaly štíhlé věže kostela Navštívení Panny Marie, které prozrazovaly románský původ stavby. A skutečně, klášter byl založen koncem 12. století šlechticem Jiřím z Milevska. Klášter pak zpustošili husité, ale byl opět obnoven. Totéž po třicetileté válce. Klášter unikl i pokusu o administrativní zrušení za josefínské doby a byl přidělen pod premonstrátský klášter v Praze na Strahově. V areálu kláštera se nachází několik významných staveb. Chrám Navštívení Panny Marie zaujme svými štíhlými věžemi, jak už jsem poznamenal v úvodu. Byl několikrát přestavován, nejvýraznější byla přestavba v novorománském stylu v 19. století, nyní je po celkové rekonstrukci a průčelí kostela je doplněno o zajímavou moderní vitráž. Na klášterním nádvoří najdeme i gotickou budovu ze 14. století, jejíž původní účel je dnes neznámý. Obecně se jí říká latinská škola, údajně se v ní učil

Za okolí Milevska v tomto případě považuji vše od Kamýku nad Vltavou po Jistebnici. To vše jsem s kamarády objel minulou neděli. Co se týče židovských památek, tak jsme navštívili tři židovské řbitovy a jednu synagogu. Na čtvrtý řbitov - ten u Jistebnice - jsme se nedostali kvůli rozbahněnému terénu, pasoucímu se dobytku a elektrickému ohradníku. Židovský řbitov Drážkov Ten první ze řbitovů leží ještě ve Středočeském kraji, vysoko nad Vltavou, nad horním koncem Kamýku nad Vltavou, v katastru obce Drážkov. Byl založen roku 1680 z důvodu morové epidemie a nedostatku míst k pořbívání. Po sto letech byl řbitov rozšířen, pak znovu v polovině 19. století, kdy byla postavena nová řbitovní zeď s branou, márnice (a v Drážkově i synagoga). V márnici zůstal zachovaný kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých, tzv. tahara. Rozsáhlý, dobře zachovaný lesní řbitov s asi třemi stovkami náhrobků je v současné době uzavřen. Fotit možno přes zeď (nebo ze zdi) nebo skrz mříž brány. Přístup k němu je vel