z duše smršť

Není větší potěšení, než když člověk sáhne do knihovničky pro knížku z výprodeje z knihovny a shledá tuto nenápadnou starší knihu bez obálky knihou zajímavou, ba přímo fascinující. Stalo se mi to před nějakými dvěma třemi týdny, kdy jsem sáhnul po knize, kterou jsem považoval za vyprávění středověkého renesančního šlechtice, který putoval ke svatému hrobu. Aspoň název knihy Nešťastné putování do Šťastné Arábie mi to tak evokoval. Ale zmýlená neplatí. Kniha dánského spisovatele Thorkilda Hansena popisuje expedici vypravenou dánským králem v roce 1761. Její cesta směřovala přes Středozemní moře, Cařihrad, Egypt a Rudé moře do Jemenu, který je onou Šťastnou Arábií a který byl faktickým cílem cesty. Hansen popisuje cestu věcně, dokumentárním způsobem, přesto dokáže vyvolat a stupňovat napětí jako ve filmovém thrilleru. Výpravy se zúčastnilo pět lidí, přírodovědec, lingvista, lékař, kreslíř a zeměměřič. Charaktery účastníků výpravy a jejich vzájemné vztahy mnohokrát fatálně ovlivnily výprav

Okolo Vánoc nebo Nového roku se vždycky snažím zorganizovat výlet, který má jako hlavní cíl trochu změnit vánoční rytmus přejídání se a válení u televize. Proto už před mnoha lety dostal poetický název Antisádlo. Letos jsme se v počtu pěti osob vydali do Podkrušnohoří, kde na řece Ohři vyrostla v minulých staletích pevná královská města i šlechtické hrady vysoko nad údolím. Využili jsme jednoho z nejlepších spojů, kterými se dá dostat do oblasti atraktivní na výlety a který jezdí přes Slaný o sobotách a svátcích ráno z Prahy do Jáchymova. Vystoupili jsme v Klášterci nad Ohří a museli nejprve projít novější část města, tu panelákovou. Až poté jsme scházeli kolem zámku s expozicí českého porcelánu a opět stoupali na historické náměstí s krásnou novogotickou radnicí. Ve sváteční dopoledne jsme procházeli úplně prázdným městečkem, které tady, daleko od hlavní silnice s paneláky, mělo romantickou atmosféru doby, kdy tu vládnul rod Thunů, kdy se zde od roku 1794 vyráběl porcelán a v okolí ne

Spisovatel Jaroslav Jan Paulík je polozapomenutou a pro mě donedávna úplně neznámou postavou české literatury. Narodil se v Pelhřimově roku 1895, vystudoval filologii, učil na obchodní akademii a byl literárně činný jako novinář, literární kritik a překladatel. Kromě literatury se odborně zajímal o film a rád cestoval. Jeho literární dílo je pestré. Je to řada drobných útvarů: fejetony, kritiky, trampské písně, básně, drobné prózy. Jeho nejvýznamnější díla jsou trampský román Arizona, dále Sentimentální cesty - cestopisné črty z Evropy, Balkánu a Alžíru, další román Utonulá, který situoval do rodného Pelhřimova, stejně jako povídky Ošklivá tvář lásky. Od literatury s romantickým nádechem - cestopisy, trampské prostředí, se dostal k psychologicky laděným prózám. Byl to statečný člověk zapojený do protinacistického odboje. Byl odhalen, uvězněn a odsouzen k 10 letům v káznici, kde už po osvobození, 13.5.1945 umírá na celkové útrapy v 50 letech. Komunistickým režimem nebyl připomínán, reha

Štěnovice jsou městečko jižně od Plzně. Od plzeňské aglomerace jsou oddělené dálnicí D5 a vrchem Valík. Leží na řece Úhlavě. Židovská komunita zde žila od středověku a byla jednou z největších na Plzeňsku. V polovině 19. století, před uvolněním občanských práv, žilo ve Štěnovicíh okolo stovky osob židovského vyznání. Poté počet židovských obyvatel klesal. Osídlení bylo soustředěno na severním okraji obce, kde dodnes leží také řbitov, který jsme zde navštívili. Nejznámější rodiny zde bývali Treichlingerovi (Hanuš Treichlinger hrál roli Brundibára ve stejnojmenném opeře nastudované v terezínském ghettu) a Roubíčkovi (Jiří Roubíček jako jediný ze Štěnovic přežil Osvětim). Řbitov byl založen někdy na přelomu 18. a 19.století ve svahu nad Losinským potokem. Okolo roku 2000 byl rekonstruován a nachází se na něm asi 160 náhrobků. Najdete ho pod pilou na severním konci obce. Zajímavostí je dochovalá márnice, která ale v současné době slouží jako garáž soukromému majiteli, který zároveň na požá