z duše smršť

Městečko Kožlany, které se nachází mezi Rakovníkem a Plzní nad údolím říčky Javornice, je známé jako rodiště Edvarda Beneše, ale nedaleko od něj se nachází i památka na zaniklou židovskou obec zde v Kožlanech a také v nedaleké Kůzové, pro kterou řbitov také sloužil. Ke řbitovu se dostanete ulicí Na Výfuku, na jejímž konci je vhodné auto nechat a pokračovat pěšky po modré značce asi 10 minut. Ve svahu k Hradeckému potoku se po levé ruce nachází krásný a citlivě zrekonstruovaný židovský řbitov, jehož založení pravděpodobně sahá do počátku 18. století. Najdete tu asi 170 náhrobků a také rekonstruovanou budovu márnice, ve které je zachována část stolu, na kterém se prováděla rituální očista mrtvých. Pohřbívalo se zde do 30. let 20. století.

Ochranov najdete na mapách jako Herrnhut. Je to městečko v Horní Lužici, asi 20 km od Žitavy a tedy i zhruba 20 km od hranic s Českou republikou. Ochranov byl založen roku 1722 Kristiánem Davidem na statcích nábožensky otevřeného a vnímavého hraběte Ludvíka Mikuláše Zinzendorfa. Osadníci této nové obce byli přívrženci Jednoty bratrské, v té době už jedno století v Čechách a na Moravě zakázané církve, jejímž posledním biskupem byl Jan Amos Komenský. K bratrské víře konvertoval i duchovní vůdce obce hrabě Zinzendorf. Za církev byla Jednota bratrská v Sasku uznána roku 1749. Obyvatelé Ochranova žili osobitým životním způsobem, který v podstatě kladl důraz na prvotní zásady Jednoty bratrské: vzájemnou rovnost členů, pracovitost, skromnost a především dodržování náboženských a morálních zásad ve veřejném i osobním životě. Ochranovským šlo spíše o každodenní život podle náboženských zásad, než o celkovou nápravu církve a společnosti. Většina původních obyvatel Ochranova pocházela z Čech a Mo

Židovská komunita na Lubenecku byla velice početná a usazená už od středověkých dob. Po zrušení poddanství v polovině 19. století a s hromadným stěhováním do rychle rostoucích průmyslových center tato komunita řídne. Rabinát v Drahonicích byl přemístěn do Libyně a poté do Lubence. Po záboru Sudet v roce 1938 byla židovská obec na Lubenecku perzekuována, synagoga v Lubenci vypálena v rámci tzv. křišťálové noci a holokaust během druhé světové války obec v Lubenci zlikvidoval. Jedním z dokladů židovského osídlení na Lubenecku je řbitov v Drahonicích. Najít ho není úplně snadná záležitost a prohlédnout si ho znamená pustit se do boje s bující přírodou. Ke řbitovu se musí z Drahonic přes táhnoucí se vrch polní cestou, samotný řbitov je umístěn v prudkém svahu na pomezí polí. Je zarostlý travou, akáty i šípky a k jeho návštěvě je třeba pevná obuv a oděv chránící před poraněním trny a ostny. Zážitek ale stojí za námahu. Řbitov prý existoval už ve středověku, nejstarší nalezené náhrobky jsou a