Příspěvky

Dientzenhoferův sv. Vojtěch na levém břehu labském

Obrázek
Na levém břehu Labe mezi Roudnicí a soutokem s Ohří u Litoměřic nachází se několik vesnic, kam běžný motorista nezajede, neboť hlavní silnice vedou jinudy. Život se zde tak odehrává poklidně a milovníci památek nejsou rušeni při obhlížení skvělých staveb, které se tu dají najít. Jedná se o konkrétně o dvě sakrální stavby: K ostel sv. Kateřiny u Libotenic  a kostel sv. Vojtěcha v Počaplech nedaleko Terezína.  Počaply leží na levém břehu labském v průměrné výšce 144 metrů nad mořem. Skoro celá obec leží v inundačním pásmu a trpí vedle nedalekých Mlékojed nejvíce ze všech okolních obcí povodněmi. Obcí probíhaly dvě cesty, které křižovaly se na návsi; jedna vedla z Českých Kopist do Nučniček, druhá od přívozu do Travčic. Osídlení obce je prastaré. Zřejmě již v prvních letech existence břevnovského kláštera patřily Počaply k jeho majetkům. Kostel tu prokazatelně stál už v polovině 14. století, uvádí se dokonce, že byl postaven na místě staršího, předkřesťanského rituá...

Krohovy kosmonoské vily

Obrázek
Český architekt Jiří Kroha žil v letech 1893 - 1974 a prošel fascinujícím tvůrčím a osobnostním vývojem od scénografa a tvůrce avantgardních staveb ve 20. letech až po národního umělce, který se svým ateliérem staví komunistická sídliště. Pražský rodák dokončil reálku v Plzni, kam se rodina přestěhovala, a poté vystudoval pražskou Českou školu technickou (dnešní ČVUT). V roce 1918 se stal členem SVU Mánes a začal spolupracovat s družstvem Artěl. Ve 20. letech vznikly jeho nejlepší realizace, zejména v Mladé Boleslavi a okolí. Vily pro zaměstnance Zemského ústavu pro choromyslné v Kosmonosech, Zemská průmyslová škola v Mladé Boleslavi, Okresní nemocenská pokladna v Mladé Boleslavi, Státní domy v Mladé Boleslavi a Kutné Hoře, Okresní dům v  Benátkách nad Jizerou, přestavba Obchodního domu v Mladé Boleslavi , Dům okresní sociální péče v Mladé Boleslavi, přestavba Grand Hotelu tamtéž, ale také třeba že­lezobetonový most v Kralupech nad Vltavou. V ro...

Ledem přes Gastivarius

Obrázek
Ne na mapách ani v odborné historické a archeologické literatuře název Gastivarius určitě nenajdete. Je to prostě můj výmysl. Na hradišti, které se vypíná nad údolím Botiče s Hostivařskou přehradou, bylo nalezeno osídlení ze starší doby železné a je to jediné hradiště na území Prahy z té doby. Obyvatelé hradiště zřejmě patřili k indoevropským kmenům, ze kterých se tvořilo keltské etnikum, mluvící snad nějakými protokeltskými jazyky nebo dialekty jednoho jazyka. Je nepravděpodobné, že by se z těchto časů zachoval název hradiště až do doby, kdy jej zaznamenala Kosmova kronika ve tvaru Gostiwar. Ale přece jen, mně se prostě to vysvětlení, že Gostiwar byl někdo, kdo vařil pro hosty nebo varoval, tedy chránil hosty, moc nelíbí. Známe až příliš mnoho příkladů názvů začínajích Host- a podobně z oblastí, kde bylo osídlení keltskými kmeny nebo klany v době laténské. Hostivice, Hostomice, Hostím, Hustopeče.... Hostivař. Gastivarius. Ale začněme s naší výpravou pěkně od počátku. Počátek se odehrá...