Příspěvky

Den židovských památek 2026 - Neveklov

Obrázek
Sobotu 8. srpna jsme trávili v Čerčanech a v jejich okolí a užívali jsme si prázdninovou atmosféru v Posázaví. Přemýšlel jsem, kde se v neděli cestou domů zastavit na Den židovských památek a volba padla na Neveklov. Zhruba třítisícové město leží v malebné krajině mezi Benešovem a údolím Vltavy a už od 17. století tady žila početná židovská komunita. V roce 1870 zde žila více než stovka osob s židovským vyznáním, poté počet židů klesal a během holocaustu za druhé světové války zanikla úplně. Z posledních třiceti neveklovských židů se po válce nevrátil ani jeden. V rámci Dne židovských památek byla otevřena synagoga, která je v rekonstrukci, a zpřístupněn hřbitov, který leží asi půl kilometru na jih od města při silnici na Kosovu Horu. Židé se usadili v Neveklově zřejmě počátkem 17. století, údajně už v roce 1658 zde shořela první, dřevěná synagoga. Nová zděná synagoga vznikala v letech 1670 - 1680. Vyhořela roku 1730 a byla obnovena. Po druhé světové válce ji místní národní výbor použí...

Stranou zájmu aneb Dva staré hřbitovy v Jindřichově Hradci

Obrázek
Jindřichův Hradec patří mezi oblíbené výletní destinace díky svým památkám, hlavně areálu hradu a zámku, který je třetím největším hradozámeckým areálem v České republice, ale i dalším stavbám vytvářejícím malebný charakter města, jako jezuitská kolej a seminář, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a náměstí s morovým sloupem. Do historie města ale vždy patří i hřbitovy. Ten nejstarší, u kostela Nanebevzetí Panny Marie, byl již dávno zrušen a zrušený byl i další hřbitov, o kterém si povíme víc. Byl založen v 16. století na severním předměstí Jindřichova Hradce a později byl na něm postaven kostel Nejsvětější Trojice. Kostel Nejsvětější Trojice v Jindřichově Hradci vznikl na konci 16. století za vlády posledního panovníka z rodu pánů z Hradce, Adama II. Stavbě kostela předcházelo založení hřbitova, který měl nahradit nevhodně umístěný hřbitov u farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Morová rána z roku 1582 umocnila potřebu založení nového hřbitova, pro který bylo vybráno míst...

Stručný náhled do Rakouského Podyjí aneb Kde vzalo Rakousko své jméno

Obrázek
Jeden den naší dovolené v Jindřichově Hradci jsme se rozhodli věnovat výletu do Rakouska, konkrétně do městečka Raabs an der Thaya, nad nímž se tyčí mohutný hrad, jehož původní název může za to, že jen čeština a slovenština používají pro celou dnešní středoevropskou republiku pojmenování Rakousko/Rakúsko.  Hranici jsme přejeli přímo na jih od Starého Města pod Landštejnem. Úzkou a rozbitou silničkou, kde by nás před několika desítkami let asi rovnou rozstříleli pohraničníci, jsme okolo památníku na zlikvidovanou obec Košťálkov dojeli k rakouské obci Kleintaxen, kde jsme najeli opět na normální silnici. Pro vysídlené obce v pohraničním pásu se používá výraz zaniklé, ale já považuji srovnání kostela, školy a desítek chalup za likvidaci. Používání eufemismů je možná jednou z příčin, proč tak mnoho našich spoluobčanů špatně chápe události 20. století.  Malebnou krajinou jsme jeli přes Groß - Taxen a Dobersberg, kde jsme poprvé potkali Rakouskou Dyji, zde zvanou Deutsche Thaya, ted...