z duše smršť

Ne na mapách ani v odborné historické a archeologické literatuře název Gastivarius určitě nenajdete. Je to prostě můj výmysl. Na hradišti, které se vypíná nad údolím Botiče s Hostivařskou přehradou, bylo nalezeno osídlení ze starší doby železné a je to jediné hradiště na území Prahy z té doby. Obyvatelé hradiště zřejmě patřili k indoevropským kmenům, ze kterých se tvořilo keltské etnikum, mluvící snad nějakými protokeltskými jazyky nebo dialekty jednoho jazyka. Je nepravděpodobné, že by se z těchto časů zachoval název hradiště až do doby, kdy jej zaznamenala Kosmova kronika ve tvaru Gostiwar. Ale přece jen, mně se prostě to vysvětlení, že Gostiwar byl někdo, kdo vařil pro hosty nebo varoval, tedy chránil hosty, moc nelíbí. Známe až příliš mnoho příkladů názvů začínajích Host- a podobně z oblastí, kde bylo osídlení keltskými kmeny nebo klany v době laténské. Hostivice, Hostomice, Hostím, Hustopeče.... Hostivař. Gastivarius. Ale začněme s naší výpravou pěkně od počátku. Počátek se odehrá...

Městský hřbitov v Českém Brodě založený 1898 se nachází na jižním okraji města v lokalitě zvané  Malechov. Je to už třetí českobrodský hřbitov. První se nacházel v jádru města u kostela sv. Gottharda, druhý byl vybudován v roce 1560 spolu s kostelem Nejsvětější Trojice. To jsou fascinující paralely s městem Slaný! Zatímco ve Slaném je hřbitov u kostela  Nejsvětější Trojice stále funkční, zde byl zrušen a upraven na park zvaný Jiráskovy sady. K současnému českobrodskému městskému hřbitovu byla na přelomu 50. a 60. let 20. století přistavěna smuteční síň. Spolu s pomníkem padlým rudoarmějcům vytváří upravený parkový prostor před branou na samotný hřbitov. Ke smuteční síni se objevují dvě tvrzení, kdy byla postavena a kdo ji projektoval! A nelze bez hledání pamětniků či pátrání v archivech jen tak od pracovního stolu určit, která verze je pravdivá. Wikipedie uvádí, že "obřadní síň od architekta Jaroslava Kándla byla postavena roku 1962 u hlavního vchodu." Web Cesty a památky uvá...