z duše smršť

Na sobotu bylo předpovězeno oblačné počasí s přeháňkami - ideální pro výlet do Prahy. Zvolili jsme s kolegy Honzou a Ondřejem oblast Motola a Košíř, také kvůli motolskému hřbitovu s krematoriem, který jsme chtěli navštívit. Zádrhelem se ale jevila doprava. Jak je těžké dostat se ze Slaného do Prahy v sobotu! Provozovatel dopravy - Středočeský kraj - nutí své obyvatele jezdit autem. Tři přímé autobusy po deváté hodině ranní, a to v 10:00, 14:25 a v 16:00 jsou prostě ostudným řešením pro město, které leží něco málo přes 20 kilometrů od hlavního města. Ze vzdálenějších Loun jede za stejnou dobu autobusů deset! Kraj nám, Slaňákům, místo přímého autobusu nabízí jízdu tzv. Cyklohráčkem, což je projekt známého dopravního molochu, Českých drah, zaměřený na turisty, cyklisty a rodiny s dětmi. Jede po staré trati přes Zákolany a Hostivici a na hlavní nádraží v Praze jede ze Slaného dvě hodiny. Po trase staví úplně všude, v místech, kde nikdo nenastupuje ani nevystupuje. Jediná zastávka, kterou p

Dnes jsem se hudebně ponořil do přelomu let šedesátých a sedmdesátých, kdy rocková hudba bujela jak houby po dešti ve všech možných tvarech a odstínech. Americká skupina Vanilla Fudge nahrála své první album v roce 1967 a uvedla na něm vlastní verze v té době již známých písní. Verze psychedelické. Psychedelický rock byl tehdy jednou z populárních částí rockové hudby. Psychedelická hudba má napodobovat nebo navozovat stavy blízké stavům změněného vědomí. V té samé době nahráli svá první psychedelická alba Pink Floyd nebo Deep Purple, později celosvětově populární skupiny. Stejně jako Deep Purple uvedli svou psychedelickou verzi beatlesovského hitu Help, tak Vanilla Fudge otvírá své debutové album také písní od Beatles, tentokrát Ticket to Ride. Zajímavostí je píseň You keep me hangin´on, kterou vydala jen rok před cover verzí Vanilla Fudge skupina The Supremes a kterou v 80. letech nazpívala v diskotékové verzi známá a populární zpěvačka Kim Wilde. Druhou píseň na albu v pořadí, People

Návrh na výstavbu druhého pražského krematoria vznikl už před druhou světovou válkou, ale realizován byl až projekt kvalitního českého architekta a urbanisty Josefa Karla Říhy z let 1951 - 54. Zároveň se stavbou krematoria byl založen řbitov koncipovaný jako lesní řbitov. Rozkládá se na zalesněném návrší v Přírodním parku Košíře-Motol, protéká jím Motolský potok a v okolí rybníku byla založena rozptylová loučka. Patří tak k nejmladším řbitovům u nás. Architekt Říha vytvořil budovu čistých tvarů za použití kvalitních materiálů, která se vyhnula aktuálním politickým požadavkům na architekturu. Stavba připomíná antické sloupové chrámy a navazuje na český předválečný funkcionalismus. Krematorium s novým řbitovem bylo vlastně hned po otevření zneužíváno komunisty ke spalování a pořbům do hromadných hrobů obětí režimu. Tyto činy a události byly odhaleny a zdokumentovány v 90. letech. Smutnou a varovnou kapitolu našich dějin dnes připomíná památník obětem komunismu. Vedle památníku najdeme hr

Legendární čínský básník Li Po žil v 8. století. Byl proslulý svou zálibou v pití alkoholu, ale hlavně krásnou čistou poezií, jednou z nejdokonalejších v dějinách vůbec. Legendární je i jeho smrt: utopil se v řece, když chtěl obejmout měsíc, který se ve vodě zrcadlil... Člověk je tady hostem, přejde práh a zakrátko se znovu vrátí v prach, jejž nespočetné věky navrstvily: celá ta cesta trvá jenom chvíli. Nikdo nám živé vody nepodal, strom života červ dávno rozhlodal. Kosti jsou němé. O jaru ví stěží jehličí stále zelené a svěží. Smutně se dívám dopředu i zpět: co cenného má pomíjivý svět?

Zbytky středověkého hradu, který dnes můžeme nazývat Starým Stránovem, jsou vlastně jedním z těch nejméně nápadných objektů na jinak hodně známém místě. To je totiž místo, známé motoristům i výletníkům, kde na cestě z Mělníka do Mladé Boleslavi sjíždíte za obcí Jizerní Vtelno serpentinami dolů, míjíte zámek Stránov a pod proslulým Stránovským viaduktem vjíždíte na most přes Jizeru a jste pár kilometrů od Mladé Boleslavi. No a na ten viadukt s tím zámkem je nejhezčí pohled právě od Starého Stránova. Sám Starý Stránov leží nad obcí Zámostí, která je součástí obce Písková Lhota. Tu si nespleťte s Pískovou Lhotou u Poděbrad, tady jsme kousek od Mladé Boleslavi. Hrad pochází někdy z druhé poloviny 13. století a leze se k němu cestičkou po svahu. Byl to strážní hrad nad Jizerou a vlastnili ho jacísi Myškové z Hrádku. Hradu se asi totiž říkalo v těch dobách Hrádek. Ke konci 15. století historie hradu vlastně končí. Připojili ho ke svému panství Stránovští ze Sovojovic, kteří vlastnili hrad St

Na Vrátenské hoře jsem byl naposled se slečnou Há , a to téměř přesně před deseti lety, ve třetím měsíci existence mého blogu. Tentokrát, v roce 2019, jsme tam jeli s Tomášem Malcem a jeho crew po noci strávené v kempu v Jablonném v Podještědí přes Mimoň a Doksy. Stále ale platí, že k rozhledně musíte zajet "do serpentin, které cestu vlnily až do vsi, kde žijí nosálové, do vsi jménem Nosálov." Taky pořád platí, že ve vesnici Libovice musíte odbočit doprava a nechat auto na parkovišti, ze kterého je na vrchol kopce asi deset minut. A do třetice platí stále i to, že rozhledna na Vrátenské hoře je docela nevzhledná plechová bouda s přilepenými satelity na plášti pod vrcholem. První místní rozhledna byla dřevěná vyhlídková věž z konce 19. století, původně hasičská věž na sušení hadic. Vydržela prý 23 let, ale prý také jen deset let. Potom tam až do roku 1992 žádná rozhledna nestála. Novou stavbu zainvestovali tehdejší mobilní operatéři. Věž je vysoká 40 metrů a vyhlídková plošina