z duše smršť

Úsov je městečko ležící na půli cety mezi Mohelnicí a Uničovem a najdete v něm docela zajímavý zámek přestavěný ze staršího hradu kombinující barokní architekturu  s gotickými opevňovacími prvky hradebních zdí a bašt. A také v něm najdete památky na mnoho staletí trvající židovské osídlení Úsova. Je to synagoga, částečně zachovalé ghetto a hřbitov.  Historie židovského osídlení Úsova se datuje hluboko do středověku. Jednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně už v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a Olomouce. První písemná zmínka o židovském osídlení Úsova ale pochází až z r

Titulem město, velikostí městečko. Chyše na východě Karlovarského kraje, v kraji pod majestátní stolovou horou Vladař, se může pyšnit slavnou minulostí a po veletočích 20. století skromnější přítomností. Návštěvníky láká krásný novogotický zámek Lažanských a také sousední pivovar, kde se dá dobře najíst a zakoupit si pěnivý suvenýr na domácí večer u telky. První majitel Chyše z rodu Lažanských byl Prokop I. Lažanský, který v té době vlastnil už panství Rabštejn a Manětín. Chyši koupil v dražbě roku 1766. V té době stál v městečku barokní zámek, který nechala postavit Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská, respektive přestavět ze starší stavby. A Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská je důležitá pro krátké naše vyprávění o hřbitovním kostele. Na ten jsem několikrát zálibně hleděl ze silnice, ale až teď, v srpnu 2022 jsem poprosil řidiče naší posádky, aby využil času, který jsme ušetřili tím, že v pivovaru bylo úplně narváno, a zajel k němu.  Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská se narodila v ro

Pokud pojedete z Manětína do Rabštejna nad Střelou nebo do Žlutic, tak pojedete přes ves Stvolny. Nejen, že celý tento kraj okolo řeky Střely je úchvatný, plný přírodních krás, kterým vévodí z daleka viditelná stolová hora Vladař, svědek dávných časů, kdy kraji vládly kmeny hovořící jazykem z keltské skupiny, ale narazit můžete i na zajímavá místa z dějin novějších. Nádherný zámek v Manětíně, památky v Rabštejně, malebně usazeném nad zákrutem řeky Střely, zámek v Chyši a další místa přitahují pozornost návštěvníků. Ale pokud se vrátíme do nenápadné vísky Stvolny, tak uprostřed obce uvidíme sice malý, ale velice působivý kostelík s šindelovou střechou. Je to kostel Narození Panny Marie. Zbudovaný někdy na přelomu 13. a 14. století, později upravován na konci století patnáctého a po Třicetileté válce, obklopen zídkou bývalého hřbitova, vytváří dojem starobylé stavby až nepatřičně zachovalé v kraji, kde se málokteré církevní stavbě podařilo přežít péči socialistického režimu. Neodolejte,

Nejprve si budeme vysvětlovat ten titulek. Pokud prozradím, že příspěvek je o městě Uničov, tak se mnozí mohou podivit, jaké že je to nejstarší město, když tu máme Prahu atd atd. Budeme se ale bavit o středověkém německém městském právu a ne o raně středověkých hradištích. Je to jeden ze základních rysů evropského středověku. Pro naše vnímání a pochopení stačí zaměřit se na Německo, kde se od vlády císaře Ottona I. na konci 10. století začal formovat soubor nařízení, práv a povinností pro města zakládaná feudály a osazována kolonisty. Tato práva se definitivně zformovala na počátku 13. století. Jedním z nejdůležitějších měst, podle kterého byl nazván takový soubor práv, byl Magdeburg. Město, kde je císař Otto pohřben a které bylo jedním z nejslavnějších německých měst těchto staletí. Podle magdeburského práva pak byly založeny desítky měst v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Polsku i v Uhrách. Dalším důležitým souborem práv v Českých zemích bylo právo norimberské. A teď už se můžeme po

Městský hřbitov v Litomyšli jen potvrzuje mou dlouholetou zkušenost, totiž, že pěkné a zajímavé město má i pěkný a zajímavý hřbitov. Ten v Litomyšli se může chlubit barokním kostelem, mnoha krásnými náhrobky, zajímavými osobnostmi i moderní architekturou technického zázemí. Těch osobností je tu pohřbeno mnoho. Guru všech českých kuchařek paní Rettigová, zde psaná jako Majdalena Dobromila, má k náhrobku umístěn věnec s kulinářskými proprietami. Zdeněk Matěj Kuděj, český spisovatel, cestovatel a tulák, Haškův kumpán na jeho předválečných toulkách, prožil v Litomyšli své stáří coby Dědek z Vysočiny a je tu také pochován. Josef Portman, který si nechal od Josefa Váchala vymalovat domek i s nábytkem. Alois Vojtěch Šmilovský, učitel, buditel a spisovatel. Gymnastka, olympionička Miroslava Šplíchalová Brdíčková, která se ve 30 letech zabila na motocyklu. Quido Šimek, kupec, starožitník a cestovatel. Antonín Tomíček, poštovní úředník, historik, spisovatel. Anebo také Mařenka Jirásková, dcera A