Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2016

Za poznáním našeho kraje - Dolín

Obrázek
Mezi rodilými Slaňáky se najde spousta těch, kteří si stále myslí, že jsou jen jediné Lidice (ty vypálené u Kladna) a nikdy nebyli u kostela sv. Jakuba Většího v Lidickém dvoře, kteří nikdy nebyli na "Bóžáku" u kaple Božího hrobu, a kteří nebyli třeba ani na Slánské hoře. Pak jsou tu památky od centra přece jen vzdálenější jako třeba kostel sv. Václava v Ovčárech nebo kostel sv. Šimona a Judy v Dolíně. A ten jsem právě tuto neděli navštívil já poprvé v životě. Nikdy předtím jsem k tomuto kostelu nezavítal, ačkoli se tam čas od času dělají dny památek nebo nějaké koncerty varhanní a jiné klasické hudby. Až koncert Oldřicha Janota a souboru Ora pro Nobis byl tou správnou příležitostí kostel sv. Šimona a Judy navštívit. Dolínský kostel je vidět z širokého okolí a je jedinečnou a velice specifickou památkou. A to zejména pro svou vnitřní výzdobu. Kostel ze 14. století byl rekonstruován v r. 1907 a součástí rekonstrukce byla i malířská výzdoba v secesním stylu. Autorem malířských

Židovský řbitov v Běštíně u Hostomic

Obrázek
Židovský řbitov vznikl v roce 1837 a patřil původně k náboženské obci v Běštíně, ale ta zanikla po pogromu v roce 1866. Řbitov pak převzala židovská obec v Hostomicích. Najdeme ho po pravé straně při cestě z Běštína do Hostomic, ve svahu nad silnicí, v remízku na kraji lesa. Na počátku 20. století byl rozšířen, bylo k němu přistavěno vstupní schodiště a z té doby také pochází mnoho pěkných náhrobků psaných latinkou. Z obřadní síně při vstupu zbylo bohužel jen torzo. Po devastaci, ve které po nacistech pokračovalo bez skrupulí české obyvatelstvo, se začalo s údržbou v 90. letech 20. století. Je čištěn od náletů, vztyčují se náhrobky a opravila se řbitovní zeď. V areálu řbitova je také mohutný starý dub - památný strom. Řbitov je velice pěkně položen a působí velmi příjemně. Nejčastějším příjmením na náhrobcích psaných latinkou je Polák / Pollák.

Slánský řbitov v květnu

Obrázek
Desátý květnový den bylo na slánském řbitově nádherně. Bylo už po 17. hodině a byl úplný klid. Ideální příležitost projít se, vyčistit si hlavu po práci, zapálit pár svíček a objevit pro objektiv mobilního aparátu pár krásných náhrobků s patinou starých časů....

Řbitovní kostel sv. Michala v Bechyni

Obrázek
Během rychlonávštěvy Bechyně jsem si stihl vyfotit přes zeď židovský řbitov, ve stejné ulici však nelze nespatřit krásný raně barokní kostel sv. Michala. Byl vystavěn u městského řbitova v 60. letech 17. století italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Stavbu financoval Jan Norbert ze Šternberka, jak připomíná rodové znamení - šternberská hvězda, nad vchodem. Přilehlý řbitov se používal do 60. let 20. století.

Tři židovské řbitovy v okolí Týna nad Vltavou a v Bechyni

Obrázek
Na začátek nutno poznamenat, že všechny tři řbitovy byly nepřístupné. Já se tomu ani moc nedivím. Když už se někdo rozhodne starat se o řbitov s pozůstatky lidí, jejichž rodiny úplně nebo téměř úplně zanikly během holocaustu, a pokud ne, tak žijí v Americe nebo ještě dál, tak asi nechce, aby tam lezli ožralí blbečkové povalovat náhrobky a neobratně čárat hákové kříže....Takhle to bylo nejen na těchto třech řbitovech, které jsem navštívil, ale i jinde - v Žamberku, v Uhříněvsi, v Telči i jinde. Občas je někde cedulka s informací, kde se dá zapůjčit klíč. To se mi povedlo v Kolíně. Naopak jsme s kolegy pohořeli v Radouči, protože byla sobota. A v sobotu by se na židovský řbitov chodit nemělo. Zase jinde se nebojí nechat rekonstruovaný řbitov otevřený, jako například v Třešti, v Horní Cerekvi nebo v Kožlanech. Tyto tři řbitovy patří shodou okolností mezi nejkrásnější, které jsem navštívil... Víkend, na který připadla noc čarodějnic, jsem s přáteli strávil na malebném místě nedaleko Protiv