z duše smršť

Tím se pyšní polské město Gniezno (česky Hnězdno) na každém kroku. Gniezno - pierwsza stolica Polski. A je to tak, ten nárok je oprávněný. Co na tom, že v Hnězdně žije dnes asi 66 000 obyvatel a má charakter většího okresního města? Kdoví odkdy stálo na vrchu Lech hradiště, ale byli to Polané a jejich legendární a snad i skutečný kníže Měšek I., kdo tu položil základ raně středověkého státu, který po mnoha peripetiích a dramatických změnách územní velikosti a celistvosti existuje dodnes pod jménem Polsko.  V Hvězdně byla pochována Měškova žena Doubravka z rodu Přemyslovců a pochován tu byl i sv. Vojtěch, významná postava raných českých i polských dějin. Vojtěch tu má sochu blízko nádraží k tisíciletému výročí jeho mučednické smrti v roce 997. Jeho bratr Radim tu sice asi sochu nemá, aspoň jsem ji neviděl, ale zase se stal prvním hnězdenským arcibiskupem. Přesně v roce 1000, takže se to dobře pamatuje, se sešel v Hnězdně Boleslav Chrabrý a císař Ota III. a rokovali. Boleslav z toho vyro

 ... několik dní po Samhainu zakryjí svatyni mlhy a v těch mlhách setrvá až do Imbolcu, kdy se v ní opět sejdou kněží, aby vítali jaro...   Lichoběžníkový objekt nedaleko obcí Markvartice a Hřmenín, které na mapě najdeme v prostoru mezi Dolním Bousovem, Sobotkou, Jičínem a Libání, byl zkoumán už od první poloviny 19. století, ale teprve náš významný archeolog Jiří Waldhauser odhalil při svých výzkumech prováděných od roku 1969, že stavba má keltskou historii. Objevil zde kultovní pec se zbytky zuhelnatělých dubových polen a nespáleného prosa. V opačném rohu stála výstavnější obytná stavba ve stylu polozemnice s přístavkem. Uvnitř byly nalezeny zbytky pochvy meče a další užitné předměty potvrzující, že šlo o obydlí člena místní elity. Proti vstupní bráně stála ohrada, pravděpodobně určená k rituálnímu pohřbu žehem a u severního valu byl odhalen žárový hrob s pozůstatky staršího muže. V příkopu kolem svatyně bylo nalezeno množství střepů mladolaténské keramiky. Zajímavým nálezem bylo bro