z duše smršť

Město Luže, trochu zapadlé v západní části okresu Chrudim, málokdo tady u nás na západ od Prahy zná. Je to spíš městečko, městem se stalo až v 19. století, ale vždy bylo regionálně důležitým centrem panství pánů z Košumberka. Ve středověku bylo vyhlášené svými trhy a stahovali se do něj řemeslníci a obchodníci. A také židé, je zde velmi slušně zachované ghetto se synagogou, ze kterého se stoupá po schodech přímo do západního rohu náměstí. Asi 1,5 kilometru za městem je navíc židovský hřbitov plný vzácných a skvělých náhrobků. Celé náměstí je ke světovým stranám orientováno kosedélně a uprostřed něj leží radnice, kterou obkružuje frekventovaná silnice. Celá Luže, neboť název města je skutečně v jednotném čísle, je pak orientována severojižním směrem, kdy město je na severu, na jih leží poutní barokní kostel Panny Marie Pomocné, dále na jih areál Hamzova sanatoria s arboretem a úplně na jihu je Luže propojena s Košumberkem. Kostel Panny Marie Pomocné je vidět zdálky ze všech směrů. Sedí

Mikovice jsou tam, kde je vlaková stanice Kralupy nad Vltavou - předměstí. Dříve se i Mikovice jmenovala, ale to Kralupy nad Vltavou - předměstí vypadá zřejmě honosněji. Většinou tu nikdo nevystupuje ani nenastupuje. Naše výprava tady ale vystoupila. O Mikovicích toho moc neřeknu, ale od nádraží se musí do vsi vyjít do kopečka a už tehdy můžete zjistit, jestli náhodou není na výlet příliš horko. U křižovatky silnice od nádraží a hlavní na Velké Přílepy, od které se zanedlouho ještě oddělí silnice na Zákolany, stojí barokní sloup, místně zvaný štátue.  Sousoší se skládá ze sochy Panny Marie Bolestné na trojbokém sloupu a soch tří světic, sv. Terezie, sv. Anny a sv. Kateřiny. Jeho Vznik pravděpodobně souvisí s morovou epidemií v letech 1713 - 1715. Původně byl umístěn uprostřed dnešní křižovatky, ale bourala do něj auta, tak ho po rekonstrukci raději dali na vršíček nad silnicí. Ona taky ta náves se sloupem vypadala trochu jinak, jak dokládá fotografie ze stránky mistopis.eu .  Za Zák