Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2019

To nejlepší z luštěnin

Obrázek
Hraach je přezdívka producenta arménského původu, který žije ve Španělsku. Jeho příjemný houseový mix s prvky deep housu a s použitím orientálních hudebních prvků mě provázel při psaní předchozího příspěvku.

Ve městě královny Anny

Obrázek
Většina Čechů se ve složité a spletité středověké historii vlastní země příliš neorientuje. Ale mnoho z nich je vycepováno ze základní školy natolik, že dají dohromady všechny čtyři manželky Karla IV. Co na tom, že o nich vůbec nic nevědí? Co vědí například o Anně Svídnické? Byla to třetí manželka Karla IV., ale původně se měla stát manželkou prince Václava, který se Karlově druhé manželce Anně Falcké narodil, když bylo její jmenovkyni ze Svídnice 11 let. Václav ale v necelých dvou letech zemřel a chvíli po něm umírá i jeho matka Anna Falcká. Karel IV. se tedy začal ucházet o mladičkou šlechtičnu, dceru Jindřicha II. Svídnického, který ovšem v této době už dávno nebyl naživu, a uherské princezny Kateřiny z rodu Anjou. Anna byla dědičkou Svídnicko - javorského knížectví, neboť neměla sourozence a její strýc Boleslav zemřel bezdětný (v roce 1368). V roce 1353 se konala v Budíně svatba sedmatřicetiletého Karla a čtrnáctileté Anny. Jeho čekalo dalších 25 let života a ještě jedno manželství

Liběchov

Obrázek
Jen několik kilometrů od Mělníka po proudu Labe se nachází malé město Liběchov. Je to malebné místo nabité hodnotnými památkami. Původně zde stál vladycký dvůr, později přestavěn na renesanční zámek a ten ještě později přestavěn architektem Maxmiliánem Kaňkou na zámek barokní. Okolo něj se rozkládá park se sochami od Matyáše Bernarda Brauna. Celý Liběchov je možné přehlédnout z návrší od kaple sv. Ducha. Výstavbu kaple na vrchu nad Liběchovem inicioval tehdejší majitel liběchovského panství, pan Karel Hyacint, hrabě Villani de Castolo Pilonico. Stavba, zaujímající dominantní polohu v krajině, byla dokončena roku 1654. Upravena roku 1730 a znovu o dalších sto let později, kdy byla dalším majitelem panství, podnikatelem Jakubem Veithem, přistavěna věž a kaple upravena jako rodinná hrobka majitele. V roce 1966 kaple vyhořela a ačkoli byla opravena, po dalších padesáti letech je ve velice špatném stavu. Místní občanské sdružení bojuje o její záchranu. Opraveny byly kapličky křížové cesty,

Židovský řbitov ve Wrocławi

Obrázek
Tedy vlastně starý židovský řbitov ve Wrocławi, protože na severozápadním předměstí města vyrostl v roce 1902 ještě jeden židovský řbitov, označovaný potom jako nový. Ale ten starý taky nebyl první. Ještě před ním pořbívali Židé své zesnulé ve Gwarné ulici, mezi centrem města a dnešním hlavním nádražím. Více ale o tomto starém řbitovu nevím. Vždyť slečna v infocentru na Rynku ani nevěděla, že jsou ve Wrocławi židovské řbitovy dva. Pak se někde zeptejte... Proč byl vystavěn ten dnes nazývaný starým na ulici Ślężne, je jasné. V roce 1825 žilo ve Wrocławi 4500 Židů, ale o 50 let později už 18 000. Potřeba nového pořebiště vyústila v otevření řbitova v roce 1856. Řbitov byl třikrát rozšiřován, což výrazně ovlivnilo jeho současný vzhled. Nejvýrazněji se dostavby projevily na značném počtu monumentálních hrobek, které byly postaveny u zdi nekropole. V roce 1912 byla před vchodem na řbitov postavena nová obřadní síň a administrativní a obytný dům řbitovní rady (obě budovy byly poničené za 2.

Kłodzko zawsze polskie

Obrázek
Kłodzko zawsze polskie hlásá nápis na radnici tohoto města. Ale není to samozřejmě tak jednoduché, jako snad nic v dějinách střední Evropy. Kłodzko totiž až do roku 1945 prakticky nikdy polské nebylo. Kladský hrad, významný opěrný bod východní části sféry zájmu prvních Přemyslovců, byl vybudován už někdy v době Boleslava I., buď přímo jím nebo někým jemu podřízeným či s ním spolupracujícím, tedy například Kosmou zmiňovaným Slavníkem z rodu po něm pojmenovaném. O takzvaných Slavníkovcích se toho ale moc neví, stejně jako o vztahu mezi nimi a takzvanými Přemyslovci. Poláci ovládli hrad za Boleslava Chrabrého, ale jeho následovníci území neudrželi a po období sporů bylo mezi Soběslavem I. a Boleslavem III. Křivoústým v roce 1137 dohodnuto, že Kladsko už zůstane zawsze czeskie. K přeměně na středověké město došlo pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Středověká lokace města mu dala půdorys, který byl s malými změnami zachován dodnes. Důležitou osobností pro středověký rozvoj města byl prvn