z duše smršť

Slova básníka Fráni Šrámka pocházejí z korespodence s jeho přítelkyní a později manželkou Miloslavou Hrdličkovou-Šrámkovou (a byl tak nazván i literární pořád na stanici Vltava), ale soboteckému hřbitovu se místní rodák věnoval i ve své básnické tvorbě. Není divu. Hřbitov umístěný do svahu vedle vršku se zámečkem Humprechtem patří k těm nejmalebnějším, které jsem kdy viděl. Založen byl roku 1858 a z druhé poloviny 19. století tu najdeme mnoho pěkných náhrobků anebo také památníček vojákům z rakousko . pruské války roku 1866. V roce 1912 byl založen hřbitov nový a roku 1947 urnový háj. Starý hřbitov zdobí centrální kříž, nový hřbitov pomník rodáků jinde pohřbených z roku 1927 od architekta Pavla Janáka s medailony od sochaře Karla Pokorného (mimo jiné autora známých pomníků jako třeba pomník Sbratření v Praze u Hlavního nádraží nebo pomník obětem důlního neštěstí v Oseku). Pomníky obětem první světové války a padlým rudoarmějcům jsou dílem sochaře Václava Hlavatého, místního rodáka, kte

Osek je malá vesnice přímo navazující na západní konec Sobotky. Na rozdíl od jiných vesnic v okolí si uchovala svůj původní hřbitov okolo kostela. Kostel a zvonice stojící v rohu hřbitova jsou významnými památkami přesahující velikost vesnice.  Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn majitelem panství hrabětem Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic na místě starého zchátralého kostela na počátku 18. století. Stavba byla provedena neznámým stavitelem, pravděpodobně z okruhu Giovanniho Battisty Alliprandiho. To byl italský architekt, který zanechal v Čechách významnou stopu. Posuďte sami a buďte ohromeni: zámek, klášter a loreta v Kosmonosích, zámek ve Veltrusích, zámek v Liblicích, pražské paláce Šternberský, Hrzánský, Lobkovický a další, poutní chrám v Lužích, zámek Lysá nad Labem, zámek Petrohrad u Jesenice, poutní kostel u Andělské hory u Karlových Varů, hospital v Kuksu, kostel v Neratově v Orlických horách, tak dále. Není divu, že takový architekt měl okolo sebe dílnu, kde tvořil

Sobotka je město, které má rád každý, kdo v něm někdy byl. Město, které je považované za malebné, příjemné a přátelské. Ikonický pohled na věž zámečku Humprecht zná i ten, kdo jen projíždí okolo po silnici I/16 (která mimochodem Sobotku přímo spojuje se Slaným). Sobotka by podle všeho měla být pojmenovaná podle sobotních trhů, ale vesnice tohoto jména existovala asi dlouho před tím, než se tu začaly konat trhy. Tak kdo ví, jak to bylo. Každopádně v okolí Sobotky je dost názvů, které by mohly být staršího původu než středověkého, tedy českého nebo německého. Tento kraj, celý Český ráj i Pojizeří byl kdysi osídlen Kelty i lidmi doby bronzové ještě před nimi. Laténská svatyně u Markvartic , hradiště Semín pod Troskami , hora Veliš u Jičína (srovnej Velíz na Křivoklátsku) a všechny ty názvy: Bousov, Libuň, Libáň, Libošovice, Dobšín, Lochov, Nepřívěc, Kdánice, Zajakury... Svědkové dávných, zapomenutých časů, které jsou ale pořád v krajině něčím přítomné. Jak je možné, že Sobotka, kde nežije