Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2024

Podél židovského hřbitova k bývalému dolu Caroli

Obrázek
Napadlo mě dnes ráno, jestli by se dalo projít od slánských hřbitovů, respektive z cesty ke Sloupu vinařů a rybářů k prodejně moštů, ovoce a zeleniny a dalších lokálních produktů, která stojí na samém konci Lázeňské ulice v prostoru bývalé šachty. Zjistil jsem, že ta možnost zřejmě skutečně existuje, aspoň mapy.cz ji nabízely. Celé se to jevilo jako příjemná sobotní procházka. V ulici Na Vinici jsou otevřená vrata do sadů směrem k židovskému hřbitovu. Cesta je asi soukromá, ale žádné tabulky se zákazy tu nejsou, tak asi není problém ji použít k dobrým úmyslům. Ostatně, kdo si půjčí klíč od židovského hřbitova, tak musí jít také tudy. Ze svahu ke hřbitovu je výborný výhled na Slánskou horu, silo na Pražském předměstí a do údolí Červeného potoka, kde postupně roste obytný komplex. Vše bylo zahaleno mlhavým oparem, který dával Slánské hoře nádech tajemna.  Slánský židovský hřbitov byl založen až v roce 1881. V roce 1931 bylo přistoupeno k přestavbě, která zahrnovala i výstavbu nové obřadn

Tři jihočeské kostely

Obrázek
Pokud se rozhodnete neabsolvovat nepříjemnou cestu z Písku do Slaného podél rozestavěné D4 a zvolíte delší, ale klidnější cestu přes Blatnou, Březnici, Příbram a Zdice a k tomu úplně nespěcháte, tak se můžete zastavit na mnoha zajímavých místech, kterých je kraj na pomezí jižních a středních Čech plný. Já jsem se tentokrát zastavil u tří výjimečných kostelů. Kostel sv. Václava v Písku Václavské předměstí v Písku je pojmenováno podle kostela sv. Václava. Daleko od rušného turistického centra Písku stojí kostela sv. Václava. Zde stála původní osada, pravděpodobně už v 11. století nebo ještě dříve, mohla tu stát věky, stále znovu osídlována nově příchozími etniky. Každopádně původní kostel tu mohl stát už ve století dvanáctém. Písemně potvrzen je až v roce 1378. Za třicetileté války byl hodně poškozen a pravděpodobně shořely i okolní usedlosti. V roce 1641 byl kostel provizorně opraven a k úplné přestavbě došlo až v letech 1695 až 1697 podle projektu vlašského stavitele Giacoma Antonia