z duše smršť

V bytě, kde to všechno s těmi zvířaty začalo, jsem bydlel zřejmě já a pár - chlapec s dívkou - mých mladších kamarádů. Ti tam sice někde byli, ale aktivně do děje nezasáhli. Tomu bytu jsme říkali "U báby". A já ležel U báby na matraci, která byla položená přímo na podlaze, měl jsem intenzivní pocit prázdnoty a zřejmě jsem se probouzel. Byla zřejmě neděle dopoledne, smutná a bezútešná. Vše okolo vyvolávalo panelákový pocit. Na vybledlém koberci se něco míhalo. Zaostřil jsem na to. Byla to malá žabka. Někam odskákala. Potom snad někdo mluvil z kuchyně, nevím, jestli se to nějak týkalo mě, každopádně po koberci tentokrát skákala bílá sportovní ponožka větší velikosti. Podle tvaru, kterým byla ponožka vyplněna, se jednalo o ropuchu. Ropucha v ponožce! Proskákala mi kolem hlavy. Asi jsem pak zase usnul. Strašlivá neděle! Později jsem zvonil u domku za přejezdem, kde bydlí můj pradávný kamarád a spolupracovník Berry. Byl slunný příjemný den. Berry kupodivu vylezl ze dveří ven, na h

Na malém venkovském hřbitůvku, který byl umístěn v mírném svahu a nebyly na něm žádné stromy, stál uprostřed hrobnický domek. Hrobníkem tam byl kamarád Lajba. V domku byla večer nějaká pařba, spousta lidí, prostě party. Nic se nedělo, viděl jsem spoustu těch lidí, jak normálně odcházejí, halíce se do svých plášťů a kabátů. Ale o pár dní později už se tam odehrávalo pořádné drama. Nějaký muž, který zjevně neměl dobré úmysly, držel mě, Lajbu a ještě jednoho chlapíka, jehož tvář ani jméno si nevybavím, v zajetí v síni toho domku. Chvilkama mi připadalo, že jsme svázaní a ležíme na podlaze, pak zase ne. Hlavně proto, že jsme se pak mohli volně hýbat. K tomu došlo takhle: Ten chlap, co nás tam držel, se rozhodl zvýšit svoji nebezpečnost tím, že se mu podařilo prodloužit si nehty, které mu z prstů visely na nějakých snad šlachách, vypadalo to prostě jako provázky. Těmi nehty točil a hrozil nám jimi podříznutím. Bylo to děsivé a nepříjemné. Potom ale došlo k situaci, kdy Lajba normálně stál a