z duše smršť

Při plánování krátkého vandru se spojily tři skutečnosti. První, jako okamžitý impuls, byla žádost kamaráda Ondřeje, ať nějaký vandr vymyslím, k tomu se připojil již několik let starý záměr navštívit skanzen ve Vysokém Chlumci, kde má ředitel slánského muzea známého ředitele příbramského muzea, a nakonec blížící se Velikonoce, které poskytly luxusní čtyři dny volna. Z nich jsme využili první dva, Velký pátek a Bílou sobotu, a vyrazili jsem vlakem na Sedlčansko. Pro většinu z nás neprobádaný kraj jsme shledali čistě a prostě hezkým. Kopcovitá krajina se zalesněnými chlumy, rybníky, loukami a poli je pro vandrování ideální. Z hlavní trati z Prahy na Budějovice jsme přesedli v Olbramovicích na lokálku, takže romantický dojem byl umocněn. Vystoupili jsme ještě před konečnou v Sedlčanech, v obci Kosova Hora, bývalém městečku s bohatou historií a hlavně s bohatou historií židovské komunity, která zde patřila k těm početnějším u nás. Kosova Hora byla založena ve 13. století jako horní městečk

Při plánování velikonočního vandru na Sedlčansko jsem si v mapě všiml dvou Davidových hvězd u obce Kosova Hora. Začal jsem se zajímat o více informací. Zjistil jsem, že na okraji této obce je docela velký a hlavně docela hodně starý hřbitov a v přímo v obci je zachovaná synagoga. Naplánoval jsem tedy začátek výletu do této obce a zjišťoval více informací. Dnes je Kosova Hora pouhou obcí, ale je znát, že to bývalo živé městečko s náměstím, zámkem a zřejmě i nějakým drobným průmyslem. A také docela početnou židovskou obcí. První doklad o židovském osídlení Kosovy Hory je z roku 1570. Někdy poté byl založen i hřbitov. Zdejší Židé se živili hlavně jako koželuzi. Brzy zde žilo několik rodin a v první polovině 19. století představovaly čtyři stovky Židů asi třetinu obyvatel městečka. Zcela logicky se zde od 17. století utvářelo ghetto. Byla zde synagoga i škola. Původní synagoga byla dřevěná a vyhořela na konci 17. století. Roku 1740 byla postavena nová. Po druhé světové válce chátrala a byl