z duše smršť

Cestou z nymburského hřbitova na vlakové nádraží jsem se ještě rychle zastavil v parku Hrdinů za Velkými valy, kde jsem si chtěl vyfotit pěknou funkcionalistickou stavbu - Husův sbor. Byl postaven v roce 1935 stavitelem Josefem Šebkem z Nymburka podle projektu Ing. Josefa Petříčka z Chocně. Krásný kostel čistých tvarů se mezi zelení parku vypíná k modré obloze. Prostor doplňuje na protější straně socha Jana Husa sochaře Františka Přítele z roku 1928. Podobná socha od stejného umělce byla o několik let dříve vztyčena v Mostě, kde byla ale bohužel zničena nacisty po okupaci Československé republiky.

Kovanice jsou obec nedaleko Nymburka. Zdejší židovská komunita zde využívala synagogu od konce 18. století. Ta vyhořela a byla postavena nová. Ta je dnes přestavěna a po původním účelu už není viditelných stop. Byla zde také židovská škola. Poslední památkou na židovské osídlení je řbitov, umístěný jen asi půl kilometru od středu obce. U řbitova je zachována malebná chaloupka, která sloužila jako obydlí hrobníka. Řbitov je ve velice dobrém stavu, má opravenou zeď a zachovalo se asi 250 náhrobků. Pořbívalo se zde od roku 1830 do konce 2. světové války, po ní proběhlo už jen několik pořbů. Náhrobky jsou psané jak hebrejsky, tak latinkou. celkový dojem ze řbitova je velice příjemný.

Jedna z mála realizací architekta Bedřicha Feuresteina, Plečnikova i Kotěrova žáka, je v českém architektonickém prostředí výjimečnou stavbou. Krematorium bylo postaveno v letech 1922 - 1924 v puristickém stylu. Tato stavba ovlivnila celou českou avantgardu a není divu. Patří k nejkrásnějším, jaké jsem kdy viděl. Ten okamžik, kdy vkročíte do brány nymburského hřbitova a před vámi se objeví toto krematorium, je nezapomenutelný.

Prvotní inspirací k naší nedělní cestě byla zpráva o zřícení části hřbitovní zdi, která obklopuje bývalý hřbitov u kostela sv. Václava v Kmetiněvsi. Využili jsme volného odpoledne a vyrazili jsme po několika vesnicích v okolí Zlonic a Velvar, abychom se na stav památek v těchto obcích podívali. Obec Kmětiněves je připomínána ke 14. století a ze stejné doby pochází i kostel sv. Václava. S pozoruhodnou věží z tmavých neomítnutých kamenů, starým hřbitovem a zřícenou zdí působí spíše jako kulisa z horrových filmů než jako křesťanský chrám. Stav křesťanské kultury ve středních Čechách spíš navozuje reminiscenci k těm horrorům. Zřícená zeď způsobila i nutnost umístění hromady kamenů na bývalém hřbitově. Celé to působí melancholicky a romanticky. Ale realita je taková, že se před vchodem do kostela válí pytle se starými kostmi z hrobů, které byly poškozeny při sesuvu zdi. Jen asi jeden a půl kilometru od kostela sv. Václava v Kmetiněvsi leží další starý kostel, který také není v úplně utěšené