z duše smršť

...při návštěvě knihovny jsem sáhl po osvědčeném autorovi. a vyplatilo se! vonnegut si mě okamžitě získal sdělením, že postavy a příběh jsou vymyšlené a jako vždy rozjel velkou hru na malé ploše plnou černého humoru, groteskních situací a pohnutých osudů konkrétních osob na pozadí velkých dějinných událostí... Příběh vypráví Rabo Karabekian, v tuto chvíli už bohatý starý muž, vdovec, žijící téměř opuštěně v honosném domě v Nové Anglii. V tu chvíli mu do života vstoupí žena, která svým nezdolným temperamentem rozbourá jeho pečlivě budovanou ulitu a rozvrátí hodnoty, na nichž si zakládal, ale navíc ho donutí, aby začal psát svůj životopis. Tak se dozvíme spoustu groteskních detailů ze života arménské rodiny, která žila na zapadlém místě v Kalifornii mimo arménskou komunitu, historky z druhé světové války, bohémské poválečné zážitky v partě umělců, setkáme se se spoustou nikdy neexistujích ale také skutečných postav a postupně si skládáme obraz myšlení lidí dvacátého století, kteří ho pro

Výzvu zúčastnit se víkendu ve Vejprtech jsem okamžitě přijal z více důvodů. Například: 1/ vypadnout zas po nějaké době na víkend ze Sla 2/ byl jsem zvědavý na samotné Vejprty 3/ sobotní večer měl zpestřit starý kamarád ze studií Lubina, který vystupuje jako Xavier Baumaxa 4/ vzhledem k tomu, že nejezdím lyžovat, neměl jsem už dlouho možnost trávit zimní víkend na horách... ...i když hory... člověk má pořád pocit, že krušnohory nejsou zas tak pořádné hory. a ve srovnání třeba s alpami nebo tatrami asi ne, ale: 1/ panovala tam pravá lednová mrazivá zima 2/ vítr fučel opravdu horský 3/ vejprty samotné leží okolo 750 m.n.m., což pro středočecha zas tak málo není... ...navíc jsem je shledal opravdu zajímavými. staré horní město se po všech melách dvacátého století nachází v jakési divné fázi zakonzervovaného skanzenu doplňovaného vietnamským přihraničním byznys folklórem. staré (a často opravené, ale téměř vždy prázdné) výstavní budovy pamatují město o třinácti tisících obyvatelích. turisti

Žatec Dark Pivovar v Žatci se velkou měrou zaměřuje na export, proto některá jeho piva mají anglický název. To platí i pro tmavý ležák Dark, který jsem si otevřel dnes večer. Žatecké pivo je mé oblíbené a jsem rád, že i při běžném nákupu Kauflandu je možno zakoupit Baronku, výbornou polotmavou třináctku, o které jsem zde už psal. ----- O ležáku Dark sám výrobce uvádí: Žatec Dark je temné, silné a laskavé pivo pro chvíle zamyšlení a meditací, ale i pro chvíle s přáteli či ve společnosti. Noblesní chuť tohoto temného ležáku se ve chvíli přenese na člověka a ten objeví magické účinky, které jsou v něm ukryty. ----- Dark je docela silné pivo, na webu pivovaru je uvedeno EPM 14,5°, na lahvi 14,3°a objem alkoholu je 5,7%. Po nalití tvoří pěknou hustou pěnu, která rychleji opadne. Vůně je docela slabá a chuť hořko - karamelová. Říz střední, pro mě dobře pitelné. Pivo mi připadá jako slušný průměr, myslím, že v zahraničí ho určitě ocení. Český pivař je asi náročnější, zvlášť, když předchozí v

myslíme či nemyslíme na kundy? když přijdou našich životů poslední zlomky sekundy...

výborný projekt! kdekoli live music and life of people not androids of course... třeba v dublin!

...ve vejprtech jsem prožil minulý víkend. k tomu snad víc ještě tento víkend... ale taky setkání se starým kamarádem ze studií, jak vystřihlým z předchozího příspěvku , vždy v těch letech nám milým lubinou, dnes jako xavier svobodně vystupujícím... a výborný zážitek z jeho hraní... pokud se pobavíte u následujícího skvělého videa ( na které mě navedl xavierův fan kafky), tak byste se bavili ve vejrptech taky...

Pardubický porter ... před mnoha lety chodíval jsem s kolegy do takzvaného vš baru na takzvané únk koleji... bylo naším zvykem zpít se tam lahvovými pivy běžné tehdejší provenience, přičemž během dlouhých let našich studií se druhy piv měnily, měnila se i lahvová piva za točená a tváře za barem se také měnily... dalším naším zvykem bylo po zpití se tropit jemné vylomeniny. ale o tom indy... opravdovým zjevením bylo, když nám tehdejší barman, jehož tvář si vybavuji, ale jméno už ne, nabídl třetinku pardubického portera. silné černé pivo způsobilo nám údiv a reagovali jsme jak pravá ucha - vypili jsme rychle tři třetinky, celí zmámení jsme šli brzy spát a dlouhá léta o tom hrdinství podávali orální svědectví... Na stránce porter.cz se dočteme: Výrobu tradičního 19° piva Pardubický PORTER začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se pivo vaří dodnes. Složením pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, třikrát delší dobou zrání než u klasických ležáků a dal

na finančáku pracují: nosál a myšáková

Česká média přinesla zprávu, že hejna kulíků se poflakují po moravských polnostech a nevědí, co se sebou. Zpožděné jaro je uvěznilo při tahu zrovna u nás. Na severu je ještě zima, na jih už nemá cenu se vracet. Tady už je zřejmě pro ně přijatelně. Takže kulíci vítejte a užijte si tady těch pár dnů než zmizíte na sever. Kulík je pták patřící mezi bahňáky. Bahňáci jsou brodiví ptáci, zároveň dobří letci, jak dosvědčuje jejich každoroční tah. Dělí se do mnoha čeledí. Takhle to vypadá, když celé hejno kulíků krouží povětřím: A tady krásný exemplář kulíka na letním bytě v Norsku:

...úryvek... Tá an teanga roinnte ina dhá príomhchanúint, mar atá, an Logudóiris agus an Champadáinis, agus iad chomh difriúil le chéile is go bhfuil sé beagnach dodhéanta aon teanga liteartha amháin a chaighdeánú don bheirt acu. Leis an scéal a dhéanamh níos casta fós, labhraítear dhá chanúint eile sa tSairdín nach ndearcann lucht a labhartha orthu mar Shairdínis, is é sin, an tSasáiris agus an Ghalúiris. Le fírinne, is fearr a rá gur canúintí Corsaicise iad seo, más fíor nach canúintí Iodáilise iad. Thairis sin, is í an Chatalóinis teanga Chathair Alghero .

...po skvělém víkendu na dobrou nedělní noc...

na opravdu klidnou dobrou noc

počasí je březnové jak blázen. chvíli tak a tak. ale na první jarní bylo krásně. za čtyřicet dnů se pojede fotit slunce. teď víc jedeme do hor. těším se, jak si půjdeme jenom tak, vítr bude profukovat štěrbinami mezi našimi údy. hrdla se na horách uvolní! byl by to div, abychom si nezpívali. v tom všem začínám být netrpělivý se stavem svých bot a nemůžu se dostat k tomu, abych si botník doplnil. to, že jsem si na začátku března koupil tenisky, patří k půvabným březnovým šalbám. tak v těch botech, ve kterých nejsem spokojen, jezdím do prahy a cestou do jazykové školy lingua zírám po té praze jak mikeš, když ho kludskejch zachránili před temnou smrtí utopením. život je pestrý. letos se březnový blázinec převalí lehce v blázinec aprílový za pomoci blázince velikonočního, tedy potěš pánbůh. čuju, že v posledním březnovém týdnu budou všichni všechno chtít, a to nejlépe teď hned. za pomoci březnového počasí to půjde určitě lépe. je to boj, však je to martův měsíc. snad april přinese tři boha

z novýho alba, silnýho, pěknýho jedna ze skvělých věcí...

Nevěděl jsem, kde bydlím, jinak by mi to bylo jedno, že jsem v Americe. Bylo hezky slunečno a Honza L. na mě volal ze zastávky tramvaje, kam mám jet. Zastávka vypadala stejně jako ty pražské, ale domy okolo byly opravdu obrovské. Podél jednoho takového jsem prošel doprava a pak jsem zašel dovnitř, do obrovské haly. Pořád jsem si nebyl jistý, jestli bydlím právě tady. Přivolal jsem si výtah. Byl úplně zaplněný rostlinami. Vmáčkl jsem se dovnitř a stisknul jsem patnáctku. Dveře se nezavřely a výtah se rozjel. Jímala mě úzkost. Ve změti rostlin jsem se tiskl k zadní stěně. Otevřená kabina svištěla nahoru. Zpocený a vyděšený jsem vystoupil v patnáctém patře. Dům neměl společné chodby, všude se bydlelo. Místnosti byly plné tmavě červených koberců, nábytku a hlavně postelí. Všude spali lidé. Lezl jsem po palandách a hledal cestu. Našlapoval jsem těsně vedle spících obličejů, dětí v pyžamách a procházel jsem velkými tichými místnostmi. Náhle jsem se ocitl opět venku. Okolo šla Petra H. s kama

udělal jsem si drobnou radost a v knihkupectví academia jsem si vyhlédl ve výloze a posléze zakoupil poměrně tučnou brožovanou publikaci typu průvodce s názvem minerální prameny v čechách, na moravě a ve slezsku. jarní výlety se blíží a thematický zájezd po některých pramenech s léčivými vodami může výrazně výletní sezónu zpestřit. inu, těšme se!

Bukurešť Dnešní hlavní město Rumunska získalo větší význam až během 15. století, kdy se začalo dělit o funkci stolice Valašska s městem Tirgoviste. Jak je vidět i z názvu tohoto města, rumunština se utvářela z místní varianty latiny, starých dácko - ilyrských slov a nářečí slovanských kmenů, které se na území Rumunska usadily. Takže místo města Trhoviště je hlavním městem Bukurešť. Jaký je původ tohoto pojmenování? Původní osada se jmenovala Cetatea Dimbovitei, tedy Město na (řece) Dimbovici. V polovině 15. století je už zváno Cetatea Bucurestilor. Etymologicky jsme ovšem opět na nepevné půdě. Legenda praví, že název města je odvozen od ovčáka Bucura. Tato legenda může mít dácký původ, neboť albánské (a tedy příbuzné se zaniklou dáčtinou) slovo bukur znamená krásný. Šlo by tedy o legendu o založením nějakým "krásným" hrdinou. Dnešní rumunské slovo bucurie znamená radost. Nelze si také nevšimnout, že v literatuře existuje pojem pastýřský neboli bukolický román, který má své ko