z duše smršť

Víkend v polovině srpna jsme s kolegou strávili autovýpravou po silnici č. 6 z Prahy na Karlovy Vary a návštěvou několika zajímavých míst v jejím okolí. Další naší zastávkou bylo městečko Chyše. Chyše je tedy vlastně městem, ale žije tu asi šest stovek obyvatel, tak se člověk trochu zdráhá slovo město použít... Chyše leží nad řekou Střelou, která ji odděluje od Rakovnické pahorkatiny a zároveň na dohled čedičové stolové hory Vladař. Nejznámější památkou je tu zámek. K němu patří pivovar. A protože jsme věděli, že na prohlídku zámku nemáme čas ani náladu, zamířili jsme rovnou do pivovaru. Za pivovarem mě zaujala zajímavá oprýskaná kostelní věž. Zjistili jsme, že patří ke kostelu Jména Panny Marie a že ke kostelu se vlastně nedostaneme, protože je propojen s mohutnou budovou, která se nedá obejít. Zpětně jsem dohledal, že jde o bývalý klášter zrušený za Josefa II. Takže původně gotická stavba s několika přestavbami po několika požárech. Zchátralá, dnes opravována. Tento kostel ale není v...

Víkend v polovině srpna jsme s kolegou strávili autovýpravou po silnici č. 6 z Prahy na Karlovy Vary a návštěvou několika zajímavých míst v jejím okolí. První zastávkou na trase byla rozhledna v Kryrech. Kryry jsou městečko nedaleko jesenické křižovatky na hranicích čtyř krajů. Obyvatelstvo tu bývalo víceméně německé, takže není divu, že rozhledna, kterou se kryrští občané rozhodli vybudovat na kopci nad městem, byla pojmenována po Friedrichu Schillerovi. (Snad nemusím vysvětlovat, kdo byl Friedrich Schiller, ale právě já jsem byl svědkem toho, že se v útrobách rozhledny u Schillerova reliéfu zastavila skupinka slušných Čechů: "Hele, nějakej Šiler. Kdo to je?" "To nevim, tady píšou dramatik a spisovatel." "Aha...") Rozhledna nevšedního vzhledu byla postavena podle projektu vídeňského architekta Aloise Kaisera v letech 1905-06 na památku stého výročí úmrtí oblíbeného německého básníka. Stojí na strategickém místě přímo nad městečkem a nad kostelem Narození ...

Židovské osídlení v Kynšperku je doloženo už do 14. století a zřejmě souvisí s velkým pogromem na židy v Chebu za panování Karla IV. Při rozptylu chebských židů, jenž pogrom vyvolal, se část z nich údajně uchýlila také do Kynšperku nad Ohří, kde tak židovská komunita buď vznikla nebo se již jako existující posílila. Kynšperk, jak už název napovídá, vznikl původně jako hrad s podhradím, které se brzy rozrostlo v město. Během bouřlivých událostí první poloviny 17. století kynšperský hrad, už nevyužívaný, začal pustnout a na jeho severní straně byl zřízen židovský hřbitov. Vzhledem ke stáří místní židovské komunity to ale nemůže být první židovský řbitov v Kynšperku. Více však o tomto domnělém starším řbitově nevím. Řbitov leží ve svahu v bývalém hradním příkopu a je zajímavě členěn. V horní části je novější část, prostředkem po dělícím valu vede cesta od branky a ve spodní části jsou starší náhrobky. Celkem jich tu je okolo 130 a nejstarší čítelný je z roku 1729. Ale měly by tu být náhro...

Řbitov ve Skalné u Chebu je příkladem starého původního většinově německého řbitova, na který navazuje řbitov nový, český. Vše je soustředěno okolo řbitovního kostela sv. Šebestiána, skvělé památky ze 14. století. Stará část je sice v horším stavu a některé náhrobky, hlavně v jihozápadním koutě řbitova, jsou povalené, ale díky společné komunální péči je řbitov určitě v daleko lepším stavu než mnohé jiné německé řbitovy v Sudetech, které jsem navštívil. Řbitovní kostel sv. Šebestiána je původně gotická stavba ze 14.stol., s lodí s plochým trámovým stropem, dřevěnou kruchtou a pravoúhlým presbytářem s křížovou klenbou z druhé poloviny 15. stol. Hřbitovní kostel byl v letech 1686-1689 přestavěn jako poděkování za odvrácení moru. V roce 1831-1832 byl kostel renovován, byla pořízena zvonice, ale osazení zvonu se dočkala až mezi roky 1911 a 1912, v době, kdy probíhaly další opravy. Více zde: https://www.kamennevrchy.cz/obce/skalna/pamatky-obce-skalna/hrbitovni-kostel-sv-sebestiana/ Další dom...