Židovský řbitov v Kynšperku

Židovské osídlení v Kynšperku je doloženo už do 14. století a zřejmě souvisí s velkým pogromem na židy v Chebu za panování Karla IV. Při rozptylu chebských židů, jenž pogrom vyvolal, se část z nich údajně uchýlila také do Kynšperku nad Ohří, kde tak židovská komunita buď vznikla nebo se již jako existující posílila. Kynšperk, jak už název napovídá, vznikl původně jako hrad s podhradím, které se brzy rozrostlo v město. Během bouřlivých událostí první poloviny 17. století kynšperský hrad, už nevyužívaný, začal pustnout a na jeho severní straně byl zřízen židovský hřbitov. Vzhledem ke stáří místní židovské komunity to ale nemůže být první židovský řbitov v Kynšperku. Více však o tomto domnělém starším řbitově nevím.

Řbitov leží ve svahu v bývalém hradním příkopu a je zajímavě členěn. V horní části je novější část, prostředkem po dělícím valu vede cesta od branky a ve spodní části jsou starší náhrobky. Celkem jich tu je okolo 130 a nejstarší čítelný je z roku 1729. Ale měly by tu být náhrobky až z počátku 17. století. Hodně náhrobků je velice pěkných a pocházejí určitě ze 17. a 18. století.

V roce 1814 byl řbitov rozšířen a to je ona horní část. Zdejší náhrobky padly z velké části řádění místních nácků v roce 1938, kteří předtím zapálili i synagogu. Právě zde byl v roce 1949 pořben jako úplně poslední na tomto řbitově malíř Fritz Lederer. Česká verze Wikipedie uvádí tři nejvýznamnější kynšperské rodáky, všechny tři židy a Lederera mezi nimi. Německá verze Wikipedie uvádí devět rodáků, z toho jednoho žida a Lederera vůbec. Známky vandalismu lze najít i na jednom náhrobku v dolní části, ale jde zřejmě jen o velice prostoduchý pokus o neonacismus v divokých 90. letech 20. století.

Řbitov byl v letech 2005 a 2006 velice pěkně rekonstruován. Před prohlídkou doporučuju domluvit se v infocentru, jak to vlastně je s klíči. My to bohužel nevíme. Ano, seriozní badatelé, profesoři a krajeznalci lezli přes zeď. Pohled ze řbitova na věž evangelického kostela Vykupitele stál za to...