Keltská svatyně u Markvartic

 ... několik dní po Samhainu zakryjí svatyni mlhy a v těch mlhách setrvá až do Imbolcu, kdy se v ní opět sejdou kněží, aby vítali jaro...

 

Lichoběžníkový objekt nedaleko obcí Markvartice a Hřmenín, které na mapě najdeme v prostoru mezi Dolním Bousovem, Sobotkou, Jičínem a Libání, byl zkoumán už od první poloviny 19. století, ale teprve náš významný archeolog Jiří Waldhauser odhalil při svých výzkumech prováděných od roku 1969, že stavba má keltskou historii. Objevil zde kultovní pec se zbytky zuhelnatělých dubových polen a nespáleného prosa. V opačném rohu stála výstavnější obytná stavba ve stylu polozemnice s přístavkem. Uvnitř byly nalezeny zbytky pochvy meče a další užitné předměty potvrzující, že šlo o obydlí člena místní elity. Proti vstupní bráně stála ohrada, pravděpodobně určená k rituálnímu pohřbu žehem a u severního valu byl odhalen žárový hrob s pozůstatky staršího muže. V příkopu kolem svatyně bylo nalezeno množství střepů mladolaténské keramiky. Zajímavým nálezem bylo bronzové kolečko s 28 zuby. Právě tolik dní má i keltský kalendářní měsíc.  

Celý objekt byl chráněn valy a příkopem. V těsné blízkosti svatyně byly nalezeny objekty laténské osady se stopami železářské výroby. Mohla tu být slévačská pec a také kovárna. Další nálezy dokládají kontakty s dalšími místy osídlenými Kelty doby laténské. 

 

Svatyně sloužila mimo jiné jako obzorový kalendář. Objekty s takovým typem kalendáře se ve středoevropském prostoru objevují dávno před lidmi doby laténské, v podobě takzvaných rondelů je stavěli a využívali lidé už v eneolitu. Více se o nich  můžete dočíst ve skvělé knize Zdeňka Ministra Géniové dávnověku. Pro kalendář zde u Markvartic byl důležitý vrch Veliš u Jičína, kde pravděpodobně stávala také nějaká svatyně (srovnej názvy Veliš - bůh Velés - vrch Velíz na Křivoklátsku s obětním místem). Při pohledu ze svatyně u Markvartic vychází o rovnodennosti Slunce přímo nad Velišem. 

Vzhledem k velikosti objektu, jeho zřejmému významu při určování rovnodennosti a dalších důležitých dat pro zemědělský rok byla tato svatyně zcela jistě významným kultovním místem pro obyvatele širokého okolí. Husté osídlení podél Jizery na jedné straně, Keltové v Polabí a v okolí Žehuně na druhé straně a posvátný okrsek, který dnes nazýváme Český ráj, na straně třetí. Uprostřed tato svatyně. Nezvyklý lichoběžníkový tvar je další zajímavostí tohoto objektu. Průsečík delších stran lichoběžníku můžeme na mapě vyhledat v prostoru nedalekého hřmenínského hřbitova. A pozor, zde se nalezlo pohřebiště lužické kultury, tedy jakési předchůdkyně kultur doby železné. Je tedy možné, že tato svatyně je daleko starší než laténská a že byla využívána i předchozími kulturami obývajícími tuto část dnešní naší vlasti. Kamenný kříž stojící v těsném sousedství hřmenínského hřbitova má tedy možná daleko starší historii než jsme v současné době schopni zjistit.