Tři jihočeské kostely

Pokud se rozhodnete neabsolvovat nepříjemnou cestu z Písku do Slaného podél rozestavěné D4 a zvolíte delší, ale klidnější cestu přes Blatnou, Březnici, Příbram a Zdice a k tomu úplně nespěcháte, tak se můžete zastavit na mnoha zajímavých místech, kterých je kraj na pomezí jižních a středních Čech plný. Já jsem se tentokrát zastavil u tří výjimečných kostelů.

Kostel sv. Václava v Písku

Václavské předměstí v Písku je pojmenováno podle kostela sv. Václava. Daleko od rušného turistického centra Písku stojí kostela sv. Václava. Zde stála původní osada, pravděpodobně už v 11. století nebo ještě dříve, mohla tu stát věky, stále znovu osídlována nově příchozími etniky. Každopádně původní kostel tu mohl stát už ve století dvanáctém. Písemně potvrzen je až v roce 1378. Za třicetileté války byl hodně poškozen a pravděpodobně shořely i okolní usedlosti. V roce 1641 byl kostel provizorně opraven a k úplné přestavbě došlo až v letech 1695 až 1697 podle projektu vlašského stavitele Giacoma Antonia de Maggi. Později, v roce 1712, byla také zbořena stará věž a na jejím místě následujícího roku vystavěna nová podle projektu dalšího italského stavitele usazeného v Čechách Pietra Spinettiho. Stavebně byl vývoj kostela ukončen roku 1740. 

Okolo kostela je hřbitov, který od poloviny 19. století do roku 1914 sloužil také jako vojenský. Poslední pohřeb se na tomto hřbitově konal v prosinci roku 1950. Leží tu například Ladislav Burket, zakladatel lesnické školy v Písku. Hřbitov je plný železných křížů a má velice dobrou atmosféru.

V hřbitovní zdi severně od kostela byla v letech 1730 až 1732 postavena kaple s kostnicí. Kaple je zasvěcena sv. Prokopovi a Panně Marii. 

Kostel sv. Václava leží pouhých 1700 metrů od Velkého náměstí v Písku, přesto zůstává stranou turistického zájmu a uchovává si svou poklidnou, starosvětskou atmosféru jako památku na doby, kdy Písek byl malou osadou okolo tohoto kostela a král Václav I. teprve spřádal plány na založení nového hradu na druhé straně řeky, kterou překlene kamenný most...

Kostel sv. Brikcí v Dobevi

Nejen svým nevšedním zasvěcením je zajímavý kostel ve vesnici Dobev, přes kterou se dá dojet z Písku do Strakonic nebo do Blatné. Kostel byl původně postaven zřejmě jako kaple k tvrzi, ke které přiléhala. Doba založení je konec 14. století. Je velice hodnotnou památkou s mnoha cennými stavebními prvky. Byl pravděpodobně projektován nějakým kvalitním stavitelem z rožmberského okruhu. Okolo kostela se nachází hřbitov, kaplička s Janem Nepomuckým u silnice je z poloviny 19. století. Proč byl kostel zasvěcen svatému Brikcí, tedy Brikciovi, je mně neznámo a nevím, jestli to vůbec známo je. Svatý Brikcius byl žákem a nástupcem sv. Martina z Tours, týká se tedy doby rozpadu Římské říše a prvních desetiletí pátého století. Kostelík je úžasný a je i pro laika na první pohled znát jeho velká stavitelská kvalita. Stojí za to se u něj na pár minut zastavit.

Kostel sv. Voršily v Újezdci u Bělčic

Z Blatné do Březnice se nechá jet přes Mirovice nebo přes Bělčice. Já jsem jel přes Bělčice, což je moc pěkné městečko s malebně umístěnou radnicí s věžičkou uprostřed náměstí, ale nezastavil jsem se tam. Odbočil jsem na vesnici Újezdec a po třech kilometrech do této klidné zastrčené vísky dorazil. Nad vesnicí nejen že se nachází Kněžská hora, tedy místo pravděpodobného kultu předkřesťanského, ale také kostel sv. Voršily, ke kerému se dostanete úzkou uličkou mezi starými chalupami. Nechte auto dole u silnice a vychutnejte si pěšky cestu ke kostelu nezměněnou po stovky let. Kostel sv. Voršily nejenže je opět nevšedního zasvěcení, ale je i podobně hodnotnou památkou jako kostel v Dobevi. Poměrně prostý kostelík byl postaven v polovině 13. století a je zachovalou ukázkou přechodu od románského ke gotickému slohu. Celý areál kostela se hřbitovem dýchá autentickou středověkou atmosférou. Opravdu skvělé místo na zastavení, skutečný relax, lepší než třeba zastávka na kávu z automatu na benzince u dálnice.... Ještě kdo byl svatá Voršila. Dnes už pozapomenutá světice možná žila a možná nežila někdy ve 4. století. Legendy o ní vypadají jako míchanice keltské pověsti a řecké báje, o její existenci se ale uvažuje podle jednoho dochovaného nápisu. V 10. století se stala velice uctívanou, popularita jejího kultu vrcholila v 15. století. V českých zemích najdeme kapli sv. Voršily na Chebském hradě i jinde a je také patronkou Kolína nad Rýnem nebo Pařížské univerzity.