z duše smršť

Po našem loňském putováním částí Vysočiny jsme se letos s kamarádem Zdeňkem, takto váženým slánským středoškolským profesorem, rozhodli pokračovat poznáváním další části tohoto zajímavého kraje naší vlasti. Tentokrát se hlavním cílem naší výpravy stalo město Polná, známé jako dějiště tzv. hilsneriády, kdy byl z vraždy mladé venkovské dívky Anežky Hrůzové obviněn a nakonec na doživotí odsouzen člen místní početné židovské komunity Leopold Hilsner. Proti Hilsnerovi nepadl jediný přesvědčivý důkaz, přesto byl za doprovodu celonárodní antisemitské hysterie odsouzen, původně dokonce k trestu smrti, a vězněn celých 19 let. Po propuštění neměl zdaleka takovou podporu a přijetí, jaké se dostalo nedávno propuštěnému Jiřímu Kajinkovi. Každopádně zmíněná nešťastná Anežka dala naší vlastivědné expedici jméno. Po Polné chystali jsme se dobýt Přibyslav a Žďár nad Sázovou, včetně menších míst v okolí. Ve Žďáru měla výprava vyvrcholit návštěvou kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře od slavného S...

Židovský řbitov v Polné byl založen koncem 16. století na svahu nad potokem Šlapanka na okraji polenského Dolního města nedaleko míst, kde původně žila židovská komunita. Byl několikrát rozšiřován a dnes je na něm zachováno okolo 1000 (údaje se liší) náhrobků, z nichž mnohé jsou cennými památkami barokními či klasicistními. Márnice byla postavena v roce 1887, dnes je z ní jen torzo, jímž se vchází na řbitov. Z roku 1995 pochází nový vstup s mříží kovanou jihlavským umělcem Erwinem Habermannem. O řbitov je pečováno spolkem místních dobrých lidí. Větší část rozlehlého řbitova je v dobrém stavu a vy se můžete kochat krásou nepravidelnosti seskupení náhrobků i jemnou kamenickou prací na jednotlivých stélách. Nejhorší stav je paradoxně v místech, kde jsou nejnovější náhrobky. Velká část jich je povalena. Budeme držet palce, ať se při rekonstrukci a udržování tohoto krásného řbitova daří i nadále.

Židé přicházeli do Polné od středověku, koncem 17. století začal jejich počet narůstat. V roce 1680 vydal Ferdinand z Dittrichštejna nařízení o výstavbě židovského města na tzv Horním městě. Unikátní urbanistický projekt je dodnes zachován včetně rabínského domu a synagogy, ale ta měla namále a byla zachráněna za pět minut dvanáct. Trojúhelníkový půdorys ghetta se rozšiřoval směrem od úzkého hlavního vchodu od městské brány. Ve spodní části stojí rabínský dům s průchodem na dolní náměstí ghetta a synagoga, okolo níž se kroutí Lázeňská ulička, ve které se nacházela škola. Dolní rabínský plácek vznikl při rozšíření ghetta v roce 1740. Ghetto postihlo několik požárů a většina domů je dnes novodobě přestavěna, ale ghetto si i tak zachovalo svoje kouzlo. Počet Židů v Polné byl nejvyšší v první polovině 19. století. Bylo jich okolo sedmi stovek. Uvolnění společenských poměrů a lepší pracovní příležitosti ve velkých městech způsobily i zde v Polné odliv Židů z města. Na snižujícím se stavu ži...