Hansovní čtvrť

Hansaviertel je unikátní berlínská městská část, která se rozkládá na západním okraji městského obvodu Mitte, na severozápad od známého parku Tiergarten. Celosvětově proslula jako památník poválečné modernistické architektury a urbanismu. 


Původně rezidenční čtvrť z 19. století byla za druhé světové války téměř kompletně vybombardována. V letech 1957–1961 však v rámci mezinárodní stavební výstavy Interbau 57 povstala z trosek jako „město zítřka“. Na její obnově se podílely desítky nejvýznamnějších světových architektů tehdejší doby. Zároveň šlo o jasný politický a estetický protiklad k tehdejší monumentální socialistické architektuře východního Berlína. Na výstavbě  modernistického města tvořeného oddělenými obytnými bloky v zelené krajině se podílela řada tehdy slavných jmen světové architektury. K soutěži v roce 1952 bylo pozváno 53 architektů ze 13 zemí, všichni obhájci západních moderních koncepcí, mimo jiných Alvar Aalto, Egon Eiermann, Walter Gropius, Arne Jacobsen, Oscar Niemeyer a další. Po jejich návrzích se uskutečnila výstavba 35 objektů. Obytné budovy s celkem 1160 obytnými jednotkami jsou seskupeny do volné směsi budov v okolí centra na Hansaplatz s knihovnou a mateřskou školou.


Výraznými stavbami ve čtvrti jsou dva moderní kostely. Evangelický Pamětní kostel císaře Friedricha byl postaven v 90. letech 19. století, ale po jeho značném poškození během druhé světové války byl zcela přebudován. Podle projektu architekta Ludwiga Lemmera vznikla v roce 1957 unikátní stavba za použití zejména betonu, skla a hliníku. Kostel ctí císaře Friedricha III. a patří k několika málo kostelům Berlína, které připomínají členy rodu Hohenzollernů. Je jedinou budovou v  Hansaviertelu, která byla přestavěna na základech předchozí budovy zničené ve válce. Do kostela se dá volně vejít a obdivovat odvážný architektův záměr. Za použití skel s vitrážemi se podařilo vytvořit spirituálně silný prostor. Bohatý design interiéru kostela je pro padesátá léta neobvyklý a kontrastuje s jednoduchým exteriérem charakterizovaným odhaleným betonem. Návštěva kostela císaře Friedricha je opravdovým uměleckým zážitkem. 






Druhým svatostánkem v Hansaviertelu je římskokatolický kostel sv. Ansgara, který byl postaven také v roce 1957. (Sv. Ansgar neboli Oskar byl benediktinský mnich, učitel, misionář a vizionář z 9. století. Působil v Dánsku, Švédsku a severním Německu, byl prvním arcibiskupem v Hamburku a Brémách, kde je uctíván jako patron města.) Jako náhradu za kostel zničený ve válce navrhl architekt Willy Kreuer „farní dvůr“ s kostelem, farou a komunitním sálem. Zvláště nápadný je parabolický půdorys a kombinace cihel, železobetonu a pohledového betonu. Kostel nebyl otevřený, fotografii interiéru jsem si vypůjčil z Wikipedie.




Většina obytných staveb v Hansaviertelu připomíná na první pohled běžné paneláky. Ale jen na první pohled. Každá budova je jiná, každá má jiného autora a všechny jsou něčím zajímavé a nevšední. Zde je několik ukázek:

Walter Gropius Haus


 Alvar Aalto Haus



 Oscar Niemeyer Haus


 Eiermannhaus -arch. Egon Eiermann


Van den Broek a Bakema Tower - nizozemští architekti Johannes Hendrik van den Broek a Jacob Berend Bakema


 Max Taut Häuser


 Gustav Hassenpflug Haus 


 

 Otto Heinrich Senn Haus 


 Akademie umění, arch. Werner Düttmann


Punkthochhaus, francouzští architekti Raymond Lopez a Eugene Beaudoin

 

Hans Schwippert Haus


Veřejný prostor plný zeleně doplňují některá zajímavá umělecká díla a také plánek se seznamem všech budov pro lepší orientaci.



Ranní soumrak, italský sochař Berto Lardera

Ležící, brazilský sochař Alfredo Ceschiatti


 Freiplastik Hansaviertel, německý (berlínský) umělec Hans Uhlmann


Celá Hansovní čtvrť působí i 70 let po svém vzniku nadčasově, příjemně a svěže. Přestože prvotním účelem výstavby bylo především bydlení, čtvrť připomíná park, kde je možné se procházet a odpočívat. Pro všechny milovníky architektury a urbanismu je vynikající ukázkou moderní evropské architektury začátku druhé poloviny 20. století. Dostat se sem je jednoduché. Přímo na náměstí Hansaplatz je stanice U Bahn linky U9, která byla otevřena v roce 1961, tedy až čtyři roky po dokončení výstavby. Na severním okraji čtvrti je stanice nadzemního S Bahnu Bellevue, kde jezdí několik linek do centra Berlína. Také se dá jít pěšky od Brandenburské brány přes park Tiergarten, to je velice pěkná procházka. A ještě jedna varianta, která může leckoho zaujmout - nadzemní dráhou nebo pěšky po jižní části Tiergarten se dostat do stanice S Bahnu Tiergarten a před procházkou po Hansovní čtvrti tam navštívit hospodu Tiergartenquelle s autentickou atmosférou předměstské berlínské "Kneipe". V letních měsících má hospoda otevřenou přes ulici zahrádku s výborným pivem. A když si objednáte jídlo, číšník vám ho z hospody přinese před přechod pro chodce hned, jak bude mít zelenou!


 

 

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krátká výprava za kořeny

Kostel Nejsvětější Trojice s Loretou ve Slaném

Krajem křížových cest