Barokní Bezno

Titulek by měl samozřejmě znít Nejen barokní Bezno, ale zní mi to jako floskule a baroko je právě to, kvůli čemu byste měli při cestě z Mělníka na Mladou Boleslav aspoň na chvíli v Bezně zastavit. 

Městys Bezno oslavil v roce 1988 900 let své existence, respektive 900 let od první zmínky o Bezně. Z renesančních dob se tu zachovaly zbytky Vorecké tvrze, vystřídala se tu spousta majitelů, ale teprve  když Bezno získal rod Pachtů z Rájova, tak se víceméně bezvýznamná zemědělská obec proměnila na barokní sídlištní celek, který si stále uchovává svou historickou hodnotu a uměleckou působivost. Původně měšťanský rod stál v Třicetileté válce na té správné straně a stal se v 17. a 18. století rodem úspěšným a bohatým. Zakoupil mnohá panství, na nichž budoval nákladné, ale kvalitní stavby v barokním slohu. Mezi ty nejznámější patří zámek v Liblicích na stejné trase mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví jako Bezno, zámek v Liběchově u Mělníka anebo několik pražských paláců. Majitelem Bezna se v roce 1744 stal František Josef Pachta z Rájova. Byl to významný muž, za vlády Marie Terezie působil ve vysokých funkcích jako nejvyšší mincmistr nebo předseda nejvyššího soudu. V Bezně po sobě zanechal výraznou stavitelskou stopu. 

 

Zámek nechal František Josef Pachta z Rájova postavit na místě původní Velkodvorské tvrze v letech 1742 - 1750. Později byla ještě k zámku přistavěna boční křídla. Celý areál zahrnoval také obydlí pro služebnictvo, správní budovu, jižní hospodářské křídlo s bývalými kasárnami, špýchar, kravín a park se sochařskou výzdobou. V roce 1817 byl zámek po požáru opraven do původní podoby, v roce 1881 jej koupil císař František Josef I. a v roce 1918 přešel do rukou státu. Po komunistickém převratu zámek využíval státní statek, později zde bylo ředitelství podniku Oseva. V současné době se po mnoha vlastnických peripetiích zámek opravuje. Vlastníkem je soukromá společnost a zámek není přístupný. 

Zámek je umístěn v klidné části obce na jejím severozápadním okraji, ale dominantou centra městyse je kostel sv. Petra a Pavla. Výraznou barokní stavbu zaregistruje každý aspoň trochu všímavý řidič projíždějící Beznem po silnici I/16. Ještě před výstavbou kostela proudily do Bezna davy poutníků. Objektem zbožné úcty byla barokní socha Panny Marie Bolestné, která byla umístěna ve zvláštní kapli. Když byl pak v letech 1750 - 1755 postaven nynější kostel, byla socha přenesena do tohoto kostela a umístěna na zvláštním oltáři. Není známo, kdo kostel projektoval. V roce 1763 byla přistavěna věž podle projektu Filipa Hegera. Rodák z Kladrub u Stříbra se stal Pachtovým dvorním architektem v 60. letech a kromě kostelní věže jsou jeho dílem kostnice, která stojí stranou kostela přímo u křižovatky silnic 16 a 272 a rokoková fara, která víc než skromné obydlí kněze připomíná malý zámeček. 

Barokní areál Bezna doplňují sochy svatých. Kromě Kalvárie u kostnice to jsou sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Notburgy, světice ze 14. století, uctívané zemědělci především v Tyrolsku a Bavorsku, sv. Šimona a Judy a sv. Judy Tadeáše, přičemž ten Juda je tatáž postava jednoho z 12 apoštolů Ježíše Krista, který spolu s oním Šimonem, také apoštolem, podnikali apoštolské mise v oblasti Středního Východu. Další sochy by snad měly být v areálu zámku. Při hlavní silnici kousek pod kostelem stojí kaplička. 

A ještě jedna památka, tentokrát ne barokní a navíc ještě technická. Na některých fotkách vykukuje střecha vodojemu, který byl postaven v roce 1914 při budování skupinového vodovodu Bezno – Sovinky. Na stavbu vodojemu vybrala tehdejší vodovodní komise firmu Hrůza a Rozenberg. To byla významná pražská stavební společnost, která působila na přelomu 19. a 20. století a v meziválečném období. Proslavila se především průkopnickými technologiemi v železobetonovém stavitelství. Autorem projektu vodojemu v Bezně byl stavební rada ing. Rudolf Orlt, významný odborník na vodárenství, který v první polovině 20. století navrhl několik ikonických železobetonových věžových vodojemů. Bezenský vodojem je necelých 22 metrů vysoký a jeho objem je 120 m³.

Bezno je velmi příjemné místo se starosvětskou atmosférou. Množství barokních památek, dnes zasazených do pečlivě udržované zeleně, je na tak malou obec úchvatné. Všem doporučuji se v Bezně zastavit, projít se a chvilku posedět a nasát příjemný venkovský klid. Já se tam určitě vrátím brzy.