Strašlivá neděle

V bytě, kde to všechno s těmi zvířaty začalo, jsem bydlel zřejmě já a pár - chlapec s dívkou - mých mladších kamarádů. Ti tam sice někde byli, ale aktivně do děje nezasáhli. Tomu bytu jsme říkali "U báby". A já ležel U báby na matraci, která byla položená přímo na podlaze, měl jsem intenzivní pocit prázdnoty a zřejmě jsem se probouzel. Byla zřejmě neděle dopoledne, smutná a bezútešná. Vše okolo vyvolávalo panelákový pocit. Na vybledlém koberci se něco míhalo. Zaostřil jsem na to. Byla to malá žabka. Někam odskákala. Potom snad někdo mluvil z kuchyně, nevím, jestli se to nějak týkalo mě, každopádně po koberci tentokrát skákala bílá sportovní ponožka větší velikosti. Podle tvaru, kterým byla ponožka vyplněna, se jednalo o ropuchu. Ropucha v ponožce! Proskákala mi kolem hlavy. Asi jsem pak zase usnul. Strašlivá neděle!
Později jsem zvonil u domku za přejezdem, kde bydlí můj pradávný kamarád a spolupracovník Berry. Byl slunný příjemný den. Berry kupodivu vylezl ze dveří ven, na hlavě beranici, a divil se, proč tam jsem, prý jsme nebyli domluveni. Ale přesto mě pozval za vrátka. Usedli jsme na trávník na předzahrádce kousek za vrátky. Berry měl s sebou psa, který mi strkal čumák k obličeji. Vnímal jsem ho rozostřeně. Zaostřil jsem pohled přes něj, ale i přes Berryho rameno pod ucho z beranice a spatřil jsem tam hada! Obrovský stočený žlutohnědý had vyplňoval prostor pod nějakým keřem, snad šípkovou růží. Měl bojovně vztyčenou hlavu, kterou kývavým pohybem přibližoval do prostředku prostoru mezi mnou a Berrym. Bylo to minimálně nepříjemné. Nevím, co se dělo dál.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor