z duše smršť

Neděle 17. listopadu byla pro většinu lidí příležitostí k oslavám, vzpomínání a různým fázím nostalgie. Ne tak pro nás, trojici kolegů hledících často do vzdálenější minulosti než je posledních několik desítek let. Proto jsme využili znatelně lepšího počasí než bylo v pátek 17. listopadu 1989 a vyrazili jsme na výlet. Po neúspěšném jarním pokusu o návštěvu židovského hřbitova v Byšicích jsme se snažili domluvit se znovu s paní správcovou. Naplánovali jsme si trasu Písková Lhota, Byšice, Mělník. Ale byšický hřbitov je místo, kam se zřejmě nikdy nepodíváme. Paní nemá klíče, neptal jsem se, kdo je má, bude se opravovat zeď, moc jí to mrzí a tak dále a tak podobně. Nevadí, zkusíme to zase na jaře. Pozměnili jsme plán a rozhodli se navštívit hřbitov v Mladé Boleslavi. Židovský hřbitov v Mladé Boleslavi stojí ve svahu nad Pražskou ulicí nad soutokem Klenice s Jizerou. Je odtud krásný výhled na mladoboleslavský hrad. Hřbitov byl původně položen níže a posunut směrem nahoru do svahu byl při v...

Hřbitovní areál v Poděbradech, respektive v městské části Kluk, která leží na opačné straně Labe než centrum města, je komplex několika hřbitovů, z nichž část projektovaná významným secesním architektem Josefem Fantou v úzké spolupráci se a zahradním architektem Františkem Thomayerem je výjimečným dílem funerálního umění u nás, zapsaným jako kulturní památka. Fantův projekt katolického hřbitova z let 1902 - 1903 navazuje na o několik let starší hřbitov evangelický a židovský. Součástmi nového hřbitova se staly železná brána, hřbitovní kaple, středový kříž, domek hrobníka a také tematicky koncipovaná zeď s řadou hrobek významných poděbradských osobností doplněná slepými arkádami. Po celé délce zdi se opakují čtyři reliéfní medailony a sgrafita s biblickými texty od Františka Bílka, sochaře a grafika, jednoho z nejzajímavějších našich umělců počátku 20. století, duchovně zaníceného člověka, jehož díla se vyznačují velkou hloubkou prožitku. V době mé návštěvy procházela tato zeď a hroby u...

Ten výlet začal v Pečkách, což mě vedlo k tomu trochu kostrbatě vtipnému pojmenování článku. Jinak zbytek platí, přes Radim i Pičhoru půjdeme. Do Peček je nejlépe se dostat osobním vlakem z Prahy do Kolína, ale my jsme zrovna začínali v Poděbradech. Takže jsem si mohl vyfotit krásné funkcionalistické nádraží z roku 1931 od architekta Vojtěcha Krcha, který je i autorem nádražní budovy v České Třebové. Okna v hlavní hale zdobí sklomalby někdy ze začátku šedesátých let s ideologicky zaměřenou tématikou. Ale také tam mají ve skle krále Jiřího. Aby ne, když jsme v Poděbradech. Před odjezdem do Peček zbylo ještě pár minut zaběhnout k nedalekému husitskému kostelu. Stojí jen pár minut chůze od nádraží a nese název kostel Jiřího z Poděbrad. Je to také stavba z období funkcionalismu. Byl dostavěn v roce 1937 a jeho autorem je poděbradský architekt Josef Semerád, jak prozrazuje původní cedulka na zdi u vstupních dveří. A pak už se jelo do Peček. Autobusem, protože vlakem by to šlo jen s přestupe...