z duše smršť

Slunovratovým vandrem chtěli jsme navázat na zimní návštěvu Kounovských kamenných řad . Zajímali nás především kamenné řady u Nečemic a Klučku, dojít jsme chtěli do Liběšic, odkud jezdí autobus do Loun. Tam jsme výpravu i zahájili, nejeli jsme ale busem, nýbrž vlakem do stanice Mutějovice. Od nádraží jsme po vrstevnici stoupali směrem k rozcestí u hájovny na Rovině nedaleko kamenných řad. Cestou se nám otvírali pohledy do malebné krajiny pod Džbánem. Stoupáním jsme došli ke kapli sv. Vojtěcha. Barokní kaple stojí pravděpodobně na místě kaple starší. Podle pověsti zde sv. Vojtěch vymodlil déšť, čímž uvedl místní zemědělce v posvátný úžas a přispěl k popularitě zde ještě stále nového křesťanského náboženství. Jaká byla skutečnost, je zahaleno tajemstvím, jak je ostatně zde ve Džbánu naprosto běžné. Každopádně studánka u kaple je vyschlá, kouzlo a spirit křesťanství zde po staletích už zase vyprchaly... Z rozcestí na Rovině jsme odcházeli po modré a brzy jsme zase scházeli ze hřbetu dolů ...

Do Lískýho jsme se jeli podívat na rozkvetlé vstavače vlastně přesně před rokem . Ale letošní jaro nabralo prudší spád, což se projevilo v rozbujelejší zeleni, ale také v pokročilejším stadiu květu vstavačů než jak tomu bylo loni touto dobou, kdy bylo celé jaro výrazně chladnější než to letošní. Letošní výpravu jsme také pojali jinak než jako "jen za vstavači" a udělali jsme si kolem Lískýho pěknou procházku. Ale první na řadě byla přece jen Líská stráň s rozkvetlou květenou. Aspoň jsme v květenu v květu doufali. Ale nejprve jsme se pokochali pohledem na obec Pozdeň malebně položenou v údolí Bakovského potoka a pak už nás cesta vedla na stráň. Nejprve mě popletly krásně modře kvetoucí šalvěje. Okolo bylo i jiné kvítí, už odkvetlé třešně, další stromky a keře, ale vstavače nikde. A pak jsem je uviděl. Tři poslední mohykáni se statečně tyčili v trávě. Barvy už vybledlé, květ usychající, ale dokazující přítomnost svého druhu v této lokalitě. Spokojeně jsme na chvíli spočinuli na...