z duše smršť

Tachov je v mé generaci vnímám jako jakési hlavní město Pohraniční stráže, nehezké, plné paneláků a ztracené kdesi na periferii. Když pak do Tachova přijedete, tak zjistíte, že je to vlastně pravda. Žádná perla to opravdu není, ale příznivce urbanistických celků potěší velkoryse řešené sídliště pod vlakovým nádražím. Myslím, že se jmenuje Východ, ale nejsem si jist... Tachov samozřejmě má památky, zachovalé hradby, sakrální stavby a tak dále. Ale to historické centrum opravdu není moc malebné. Trochu je znát, že Tachov nebyl žádným velkoměstem. V roce 1930, kdy v Aši žilo na 30 000 lidí, v Kraslicích asi 20 000 a tak dále, nečítalo obyvatelstvo Tachova více než 7000 duší. Středu města vévodí věže gotického chrámu Nanebevzetí Panny Marie, na náměstí pěkné domy, ale celkový dojem chabý, malebné jsou partie pod zámkem u řeky Mže, zde spíš říčky. Zámek je krásný, ale nebyli jsme u něj. Dali jsme si na náměstí na lavičce plechovkovou plzeň od vietnamského obchodníka a hned jsme vzbuzovali d...

Srovnání možná přehnané, napadne leckoho, ale na druhou stranu, proč ne? Stejně jako Père Lachaise je pražský hřbitov Na Malvazinkách plný stromů, hrobů významných umělců i dalších osobností a na naše poměry je hřbitovem opravdu rozsáhlým. Francouzský velikán je sice skoro šestkrát větší, ale to je celkově Paříž proti Praze také. Na smíchovském hřbitově se nachází skoro osm a půl tisíce hrobů a rozloha činí asi 7,5 ha. Zvláštní je, že nevyniká impozantní vstupní branou ani obřadní síní. Jeho dominantou je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba.   Hned za vchodem na hřbitov najdeme několik zajímavých objektů. Tím nejčerstvějším je nedávno umístěný poeziomat, periskop připomínající kovová trouba, která po příslušném otočení klikou zahraje píseň od hudebníka nebo zpěváka zde pochovaného. Za poslechu Muchomůrek bílých se můžete posunout k objektu daleko staršímu. Je jím šest metrů vysoký barokní sloup se slunečními hodinami, který pochází z roku 1675. Sluneční hodiny a také reli...