Příspěvky

Simon a jeho parta

Obrázek
Řádný exkurs do dějin latinskoamerických zemí zažijete, pokud zajdete do parku Generála Lázaro Cárdenase, který vznikl už ve 20. letech 20. století na základě regulačního plánu architekta Antonína Engela, ale po mexickém prezidentu Cárdenasovi byl pojmenován až v roce 2000. Je zajímavé, že on sám zde v parku sochu nemá. Najdeme tu sochy nebo busty jiných významných osobností Latinské Ameriky. Stojí za to si o každé něco najít. Stojí tu také zmenšená kopie sochy moai, která tu byla umístěna v roce 2023. Park asi každý nezná, ale najdete ho snadno nedaleko Kulaťáku směrem do Podbaby.  Parku vévodí pomník Simonu Bolívarovi, i když nestojí v centrální části, ale v severovýchodní směrem do ulice Antonína Čermáka . Pomník byl vybudován v roce 1983 a jeho autorem je Jan Hána. Tvůrce mnoha plastik ve veřejném prostoru během normalizačního období byl za pomník jihoamerickému osvoboditeli vyznamenán řádem prezidenta Venezuely „Francesco de Miranda“. Simon Bolívar, celým jménem Simón José Antonio
Okomentovat
Další informace

Ve stínu rakety a lidské zvůle

Obrázek
Čtvrtý nejstarší židovský hřbitov na dnešním území Prahy se nachází v Mahlerových sadech přímo pod Žižkovským televizním vysílačem. Tedy respektive jeho zbytek, to se dočteme dále. Oficiálně byl založen jako morové pohřebiště v roce 1680. Během 10 měsíců trvající epidemie zde bylo pohřbeno asi 3000 mrtvých z pražského ghetta. Další pohřby se zde konaly v době morové epidemie v letech 1713 - 1714 , během válečných událostí v letech 1742 - 1743 a při vypovězení židů z Prahy v letech 1747 - 1750. Bylo zde pohřbeno téměř 38 000 lidí, do dnešních dnů se však dochovalo jen asi 3000 náhrobních kamenů a jejich fragmentů. Dle různých zdrojů zaujímal postupně hřbitov plochu až 2,1 - 2,8 ha. Tedy přibližně prostor, který dnes vymezují ulice Fibichova a Ondříčkova. První pohroma, která hřbitov postihla, se stala na přelomu 50. a 60. letech 20. století, kdy byla velká část obvodové zdi zbořena, náhrobky povaleny a zavezeny zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova přeměněny na veřejný park–Ma
Okomentovat
Další informace

Kalandra, Bouda, Smetana aneb Bubenečský hřbitov

Obrázek
Hřbitov pro Prahu Bubeneč leží na severním okraji Bubenče směrem k Podbabě, nedaleko bývalého nádraží Praha - Bubeneč a také nedaleko hotelu International, na jehož věž  je ze hřbitova pěkný výhled.  Původní bubenečský hřbitov zvaný Na Skalce leží nedaleko kostela sv. Gottharda u zdi Stromovky. Měl by být v blízké budoucnosti revitalizován. Některé hroby z něj byly přeneseny na hřbitov nový. Hřbitov přestal být dostačujícím v polovině 19. století, proto bubenečská radnice začala uvažovat o vybudování nového hřbitova. Roku 1888 rodina rytíře Moritze Schlöchta z Heraltic darovala obci Bubeneč svůj pozemek na místě zvaném Ve Struhách, sousedící s jejich vilou. Nový hřbitov byl vysvěcen v říjnu 1888 a v lednu roku 1889 se tu konal první pohřeb. Původně stála vpravo od vchodu kromě domku hrobníka také kaple sv. Rafaela. Ta byla zrušena, nevím kdy, ale na stranu druhou od hřbitovní brány byla později postavena budova, která od počátku sloužila jako sociální zařízení, a tak je tomu i dnes,
Okomentovat
Další informace

Malebným Porokytím

Obrázek
Krajina na východ od Prahy je krajinou od pradávna kulturní. Příznivé podmínky k životu lákaly příslušníky mnoha etnických skupin, které po tisíciletí kočovaly Evropou. Ve dvacátem čtvrtém roce třetího milénia po narození proroka Nazaretského se do těchto míst vydala i naše malá výprava. To, čemu dnes říkáme "na východ od Prahy", jsou místa, která od té původní Prahy leží 15 až 20 kilometrů a která tvořila hranice toho nejstaršího přemyslovského panství. Aspoň tak se to dá předpokládat. Dnes tvoří východní hranici Prahy. Po ní jsme putovali od severu k jihu krajinou mírné zvlněnou a příjemně klidnou, kterou protéká říčka Rokytka v první polovině své skoro čtyřicetikilometrové pouti. Naši pouť jsme začali v Běchovicích, které jsou známé konáním nejstaršího běžeckého závodu v Evropě Běchovice - Praha. Běhá se od roku 1897, je to silniční závod, měří něco přes 10 km, končí v Praze na Žižkově a čas vítěze se za těch necelých 130 let posunul z 39 minut na 28 minut. Závod připomíná
Okomentovat
Další informace