Hořčice stoupá do nosu zejména v Budyšíně

Hornolužické město Budyšín, německy Bautzen, je pro svou blízkost českým hranicím a historickými vazbami na České království oblíbenou výletní destinací českých turistů. Malé historické centrum je nabité památkami. Budyšínu se přezdívá město věží, údajně jich tam můžeme najít sedmnáct. K nejznámějším patří Reichenturm, hornolužickosrbsky Bohata weža, věž kostela sv. Petra, radniční věž, vodárenská věž, Nicolaiturm, Matthiasturm a další. Ostroh nad řekou Sprévou byl osídlen odpradávna, ve středověku zde byl postaven hrad Ortenburg, v jehož prostorách dnes najdeme divadlo, Srbské muzeum a další kulturní instituce. Budyšín je krásné město, jehož historické centrum projdete za pár desítek minut, aniž byste se museli tlačit s davy turistů. A až vám po prohlídce vyhládne, můžete navštívit některou z restaurací, které nabízejí místní speciality připravované za použití hořčice. Budyšín je totiž mimo jiné proslulý svou výrobou tohoto, jak píše Wikipedie, "dochucovacího přípravku v podobě husté žluté nebo žlutohnědé pasty".

 

Německy se hořčice řekne senf. Slovo má řecký původ (sinapi - σίναπι) a přes latinu se dostalo do středověké němčiny. Základní surovinou jsou samozřejmě mletá hořčičná semínka. Rostlina hořčice  nese latinský název sinapis a patří do čeledi brukvovité, která zahrnuje více než 4000 druhů ve 372 rodech. Tradice hořčičné výroby v Bautzenu začala založením firmy Britze & Söhne v roce 1866. V roce 1953 byla firma znárodněna a v Německé demokratické republice se budyšínský závod stal hlavním producentem hořčice. Výrobní společnost byla pojmenována VEB Essig- und Senffabrik Bautzen (Essig je ocet), později VEB Lebensmittelbetrieb (potravinářský podnik) Bautzen. Hořčice byla prodávaná pod značkou Bautzener Senf a nejoblíbenějším druhem hořčice se stala především středně ostrá. Se zánikem NDR byla nejistá i další výroba budyšínské hořčice, na rozdíl od mnoha dalších východních výrobků však šla i dále na odbyt, byť v menší míře. Potravinářská společnost Develey Senf & Feinkost z bavorského Unterhachingu koupila roku 1992 budyšínský podnik a investovala do jeho modernizace. Nový majitel pokračuje ve výrobě pod novou značkou Bautz’ner.

 

V historickém centru, na cestě od chrámu sv. Petra Hrodowskou ulicí ke hradu, najdeme restauraci, která nese název Bautzener Senfstube a která nabízí kompletní menu pokrmů připravených za použití hořčice. Například saláty s hořčičným dresinkem, vařený květák s hořčičnou omáčkou, těstoviny s lososem a medovo - hořčičnou omáčkou, pikantní maso s hořčicí a českými knedlíky (Böhmische hefeknödl) nebo originální budyšínský hořčičný řízek s hranolky. Nebo také, jak jsme si dali my, telecí játra s jablečno - cibulovou omáčkou a bramborami šťouchanými s hořčicí a uzený hovězí jazyk s petrželovými bramborami a hořčičnou omáčkou. 

Příjemně nasyceni (pro srovnávače cen, dvě jídla a dva nápoje v ceně 53€) jsem se odebrali na jedno z hlavních budyšínských náměstí Fleischmarkt a navštívili jsme Hořčičné muzeum s prodejnou. Moc pěkně vybavené, s expozicí stručné historie výroby hořčice, s mnoha exponáty a také s mnoha produkty ke koupi. Od různých druhú hořčice od sladké po pálivou či jinak kořeněnou v obyčejných plastových kelímkách až po drahá balení v kamenině, po doplňky jako hořčično - medové pivo, hořčičné brambůrky nebo krekry a další výrobky. Samozřejmě jsme se neudrželi a nakoupili suvenýry pro své blízké i zásobu hořčice pro vlastní potřebu asi na pět let dopředu. 

V Budyšíně jsem byl potřetí v životě a tentokrát poprvé jsem se víc věnoval i místní gastronomii a tradici výroby hořčice. Tedy nejen pro své památky je třeba navštívit Budyšín. Příště, až pojedu do Budyšína počtvrté, si můžeme zjistit, kdy probíhají týdny hořčice a spojit návštěvu s touto gastronomickou událostí. A navštívit třeba i další místa v Horní Lužici, krásné zemi, jejíž osud byl na několik století spojen s osudy našeho státu.