Nejstrašidelnější kostel na světě a další práce varnsdorfského stavitele

Na jméno Antona Möllera jsem poprvé narazil, když jsem objevil krásný secesní kostel sv. Mikuláše ve Švermově, bývalých Hnidousích u Kladna. Při výpravě do Šluknovského výběžku jsem nemohl dílo tohoto skvělého architekta pominout. Anton Möller se narodil roku 1864 v Krásné Studánce u Liberce, ale prakticky celý dospělý život prožil ve Varnsdorfu, kde působil jako městský stavitel. Mezi jeho hlavní realizace patří sakrální stavby a industriální budovy, zejména budovy jatek. První jatka ve Varnsdorfu dle jeho návrhu se stala vzorem pro řadu dalších, celkem až 24 staveb na území někdejšího Rakouska - Uherska. Známá jsou  například jeho jatka v Ostravě, která byla nedávno zrekonstruována, nebo jatka v Kraslicích. Kostely postavené podle jeho plánů najdeme kromě Švermova také v Českých Budějovicích, Plzni, Rotavě nebo Liberci - Dolním Hanychově. Ten nejstrašidelnější ale najdeme přímo ve Varnsdorfu. Je to kostel sv. Karla Boromejského. 

Kostel začal být budován roku 1904. Architekt Möller zvolil novogotický sloh, i když už brzy začal i on tvořit ve slohu secesním. Původní projekt počítal s vysokou věží, která by značně odlehčila hmotu trojlodního kostela. Stavba byla nakonec dokončena až roku 1911 a věž nebyla pro nedostatek financí v souvislosti s první světovou válkou dokončena. Po roce 1945 a odsunu většiny obyvatel přestal být kostel prakticky využíván a nachází se aktuálně ve stavu velmi omšelém. Přímo proti němu bylo později postaveno panelové sídliště s občanským vybavením včetně pivnice, takže na něj teď zírají sídlištní chlapi od piva. Zanedbaná je také zahrada při západní straně kostela, kde se nachází křížová cesta od sochaře Franze Egera. Zajímavá je budova fary, která byla postavena za první republiky a vypadá na dálku trochu jako typická prvorepubliková škola. Za komunistů zde sídlila škola mateřská. Celé místo vypadá jak z drsné kriminálky z předměstí nějakého industriálního města ve Velké Británii. Ale nemusíme mít zas tak bujnou představivost. Stačí bohatě, že se nacházíme ve městě okresní velikosti v českém pohraničí, bývalých Sudetech.

 

Další zajímavou Möllerovou realizací sakrální stavby je kaple sv. Josefa v Rybništi. Rybniště leží v jižní části Šluknovského výběžku, asi 10 kilometrů od Varnsdorfu. Místní věřící museli po staletí docházet na bohoslužby do kostela v Chřibské. Na počátku 20. století se začaly přípravy na stavbu vlastního svatostánku v Rybništi v návaznosti na velký rozvoj obce ve druhé polovině 19. století. Projekt vypracoval Anton  Möller, stavět se začalo v roce 1909 a kaple byla dokončena až dostavbou věže v roce 1912. Jednolodní orientovaná kaple stojí na obdélném půdorysu s odsazeným pětibokým presbytářem.  Na jižní stěnu navazuje hranolová věž, průčelí doplňuje předsíň. Původní žluto-bílá fasáda je po poslední rekonstrukci zeleno-modrá. Kaple sv. Josefa v Rybništi je krásným dokladem sakrální architektury ze secesniho období. Zajímavostí je, že prakticky stejná stavba od stejného architekta stojí v obci Mokřiny u Aše.

 

Anton Möller nebyl pouze architekt sakrálních staveb a jatek, ale širší industriální architektury (tři továrny ve městě Varnsdorf), městské zástavby, mezi jeho díla patří komunikace a mosty - ve Varnsdorfu, ale i například ve Vídni, několikakilometrové úpravy koryta řeky Mandavy a tak dále. Podle jeho projektů vzniklo hned několik budov škol, chorobinec, oční poliklinika a další objekty, nebo honosné vily. Co se týče školních budov, honosným reprezentantem je budova dnešního biskupského gymnázia ve Varnsdorfu, původně státní reálné školy, kterou Möller vyprojektoval v monumentálním historizujícím slohu. Postavena a otevřena byla v roce 1907 a podle historické fotografie to vypadá, že si ve Varnsdorfu otevřeli Národní muzeum. 

Ke stavbám vilového typu můžeme řadit i rozhlednu s restaurací na vrchu Hrádek. To je znělcová kupa o nadmořské výšce 440 m, která leží na severozápadním okraji Varnsdorfu, přímo u hranic s Německem.  Roku 1904 zde byla postavena varnsdorfskou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy honosná budova restaurace s vyhlídkovou věží.Splnilo se tak přání Spolku vlastnit stejně okázalou stavbu, jakou se mohly pochlubit horské spolky v Ústí nebo v Teplicích a jaké se tehdy připravovaly v Liberci a Jablonci. Vstříc jim vyšel městský stavitel Anton Möller, který zdarma vypracoval projekt a prováděcí plány ke společenské a restaurační budově s 29m vysokou vyhlídkovou věží. V roce 1990 se nacházela budova v žalsotném stavu a zdálo se, že pro ní nebude zachrány. Teprve nedávno prošla nákladnou restaurací a byla opět otevřena. Fotografie ukazují stav po otevření před sto dvaceti lety a stav po rekonstrukci.

 

Ve své době, tedy zejména okolo roku 1900 a do začátku 1. světové války, byl Varnsdorf velice bohaté město. Dokládá to počet honosných vil, jejichž autorem byl často Anton Möller. Soubor vil v dnešní Seifertově ulici patří ke skutečným skvostům vilové architektury. Stojí zde i Vila Möller, kterou architekt vyprojektoval a postavil v letech 1903–1904 pro svou rodinu. Stala se jeho domovem a reprezentativním sídlem, projekční kanceláří, kde vznikala spousta projektů. Zde v roce 1927 umírá na cukrovku ve věku 62 let...

Architekt Anton Möller byl velice plodný, jeho realizace čítají desítky staveb. Dochované jsou i některé jeho plány, velice precizní a kvalitní. Plány pro klášter a kostel v Plzni jsou psány perfektní češtinou, ačkoli se Möller hlásil k německé národnosti a žil ve většinově německojazyčném prostředí. Výjimečný autor není naštěstí zcela zapomenut. Mnoho jeho staveb je památkově chráněných a rekonstrukce a revitalizace některých jeho děl jeho památku stále připomínají. Je to dobře, protože ne každý český architekt německé národnosti je tak často připomínán dodnes. Na závěr si představme stavbu, která mě po příjezdu do Varnsdorfu zaujala jako první a doslova mě okouzlila. Je to bytový dům v dnešní ulici Legií u mostu přes řeku Mandavu z roku 1913.