Lehmannův šluknovský rytíř

Pomníky padlým v 1. světové válce najdeme v lecjaké vsi. Co se týče obcí, které leží v bývalých Sudetech a ve kterých tedy žilo většinově německé obyvatelstvo, bývá to často jediná nebo jedna z mála připomínek na tyto obyvatele. Po druhé světové válce už se v Čechách a na Moravě pomníky padlým německé národnosti nestavěly... Velmi zajímavý pomník padlým najdeme ve městě Šluknov, které dalo jméno celému výběžku a je nejsevernějším městem České republiky. Byl umístěn ve svahu Křížového vrchu v areálu zahrnujícím hřbitov a křížovou cestu s několika kaplemi. 

Pomník věnovaný šluknovským válečným obětem byl vybudován spolkem vysloužilých vojáků za podpory dárců a šluknovského průmyslníka Roberta Webera. Výstavbu řídil pomníkový výbor vedený Dr. Heinzem, předsedou spolku vysloužilců. Návrh pomníku vypracoval ve spolupráci se sochařem Aloisem Rieberem šluknovský rodák, architekt Fritz Lehmann. Kamenické a stavební práce provedl místní kamenosochařský závod Wilhelm Spölgen. Odhalení pomníku se uskutečnilo 22. září 1929 a bylo zahájeno slavnostním průvodem od tělocvičny turnerů směrem k pomníku na Křížovém vrchu. Zde historická fotografie. 

Fritz Lehmann, narozený ve Šluknově roku 1889, se sám bojů v 1. světové válce zúčastnil a strávil tři roky v ruském zajetí. Vystudoval Německou vysokou technickou školu v Praze a po mnoha úskalích se 15. června 1929 ujal vedení katedry, tedy jen čtvrt roku před odhalením pomníku ve Šluknově, a později byl jmenován mimořádným profesorem. V letech 1936 - 1938 byl děkanem fakulty. Lehmann se oženil s Češkou a za okupace měl problémy pro svůj „odmítavý postoj k národněsocialistickému hnutí“. Po válce nebyl odsunut a odešel i s rodinou roku 1946 do Vídně. Zde působil na Technické univerzitě. Zemřel v roce 1957. K jeho nejznámnějším projektům patří Dům Riunione s kavárnou Grand v Ústí nad Labem, Palác Riunione Adriatica di Sicurtà v Jungmannově ulici v Praze, pobočka Německé zemědělské a průmyslové banky v Rumburku, Palác Nisa v Liberci a Administrativní palác pojišťovny Victoria v Praze v Revoluční ulici. Alois Rieber byl sochař narozený roku 1876 v Bečově nad Teplou. Zemřel roku 1944 v Praze. Začínal jako malíř, sochařem se vyučil u Myslbeka. Od roku 1920 až do své smrti byl profesorem na Německé vysoké školy technické v Praze. Kromě realizace šluknovského pomníku je podepsán pod pomníkem padlým v rodném Bečově na Teplou, jeho dílem jsou třeba také sochy strážců u vchodu do krematoria v Liberci nebo socha císaře Františka Josefa I. ve svatovítské katedrále. 

Zde některá díla Fritze Lehmanna.

 

Ale vraťme se ještě ke šluknovskému pomníku. Expresionistický pomník provedený ze syenitu je postaven ve svažitém terénu v areálu šluknovské křížové cesty. Jeho architekturu tvoří devět metrů široká stěna s převýšenou střední částí, jejíž expresivně zalomenou korunní římsu podpírá socha klečícího rytíře. Rytíř je zachycen v plátové zbroji a přilbě, s rukama svěšenýma podél těla a dlaněmi sevřenými v pěst. Socha je umístěna na nízkém podstavci s dedikací: „TREUE UM TREUE“ (Věrnost za věrnost) a po stranách ji doplňují válečné letopočty. Na pomníku je osazeno osm masivních nápisových desek uvádějících jména 183 válečných obětí seřazená podle místa úmrtí. 

Jeden pomník a okolo něj bohatá historie. Památka nejen na celosvětový válečný konflikt a jeho oběti, ale také na poněkud pozapomenutého špičkového architekta období první Československé republiky.