Alenka jinak

Čteme si teď po večerech se slečnou Há, když máme tu kliku a jsme spolu, Alenku v kraji divů v překladu Skoumalových. Je to milé povídání a my se podělíme každý o jednu kapitolu. Vyvolává to v nás pocit klidu a pohody.
Ale tahle Alenka je masox!!!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krátká výprava za kořeny

Obrázek
Na začátek krátký exkurz do rodové historie: Josef Pešička se narodil dne 3.2.1842 v Manětíně a zemřel dne 14.5.1913 ve Slaném. Dne 7.2.1885 se oženil s Marií, se kterou měl 8 dětí:  1. Josef Pešička (10.9.1867-17.3.1917) 2. Václav Pešička (21.8.1869 - 27.10.1872) 3. Bedřich Pešička (19.10.1871 Slaný - 21.4.1937 Klatovy) 4. Leopold Pešička (22.8.1873 - 29.11.1936) 5. Marie Pešičková (3.8.1875 - 22.1.1877) 6. Emanuel Pešička (29.11.1877 - 8.8.1938) 7. Jan Pešička (narozený 24.6.1880 a zemřelý v ten samy den) 8. Růžena Pešičková (24.1.1882 - 25.8.1953) Josef Pešička byl synem Václava Pešičky (nar. 27.9.1803 v Hodovízi - zemř. 26.3.1872 v Manětíně) a Kateřiny Kárové (1808 - 19.5.1877 v Manětíně)  Václav Pešička byl synem Prokopa Pešičky (4.7.1777 v Hodovízi - 18.11.1850 v Hodovizi) a Magdaleny Krondiak (11.6.1781 v Hodovizi - 14.4.1840)  Prokop Pešička byl synem Matěje Pešičky (17.1.1749 - 15.9.1820 Hodoviz) a Marie (rodné příjmení není známo) měli ještě další 3 děti ...
Další informace

Jičínem s manuálem nejen po stopách Čeňka Musila

Obrázek
Jičín zná každý. Máme ho spojený s pohádkami, Rumcajsem, Valdštejnem, cestou do Krkonoš. Je to město okresního významu, velikostí srovnatelné se Slaným. Valdštejn z něj chtěl udělat hlavní město svého státu ve státě a díky tomu tu najdeme několik památek na jeho dobu. Ale víme, že Valdštejnova sláva neměla dlouhého trvání, a ještě v polovině 19. století byl Jičín ospalým provinčním městečkem. Rozvoj průmyslu, obchodu a dopravy provázený rozvojem školství vylepšil obraz Jičína jako střediska podkrkonošské oblasti a do nové éry Československé republiky vstupuje Jičín jako sídlo mnoha úřadů a škol a také jako významné centrum turistického ruchu a vstupní brána do Českého ráje. Po první světové válce se sem stěhuje mladý architekt Čeněk Musil, rodák z Kolína, a otevírá si tu projekční kancelář. Do smutného konce první republiky dokáže proměnit tvář celého města, podle jeho projektů se tu postaví desítky budov, soukromých i veřejných a na základě jeho plánů se postaví celé nové čtvrti. Vych...
Další informace

Procházka z Kavčích hor ke kostelu sv. Pankráce a k evangelickému sboru v Nuslích

Obrázek
Na Kavčích horách jsem se ocitl jako soutěžící ve vědomostní soutěži. Už předem jsem se těšil, jak si poté projdu část Prahy, kterou jsem měl absolutně neprozkoumanou - horní část Podolí a okolí kostela sv. Pankráce. V plánu bylo dojít do Nuslí, které jsou bohaté na restaurace, a někde si dát po televizním zápolení a procházce dobrý oběd. Jako prakticky každá pražská procházka skýtá i tento zhruba dvoukilometrový úsek řadu zajímavých míst, architektonické skvosty, sakrální, veřejné i soukromé stavby a zde nechybělo ani pohřebiště. Procházku jsem tedy mohl zahájit, když jsem se přes neúplatné turnikety dostal ven z hlavní budovy České televize na Kavčích horách. I po desetiletích od výstavby moderně a vkusně působící budova s ikonickou a z daleka viditelnou (z blízka však neviditelnou) výškovou částí je dílem arch. Jiřího Holého z pražského Stavoprojektu. Zadání proběhlo a projekt byl vyhotoven už na přelomu 50. a 60. let, ale jak to v tehdejších dobách bylo běžné, výstavba se odkládala...
Další informace