Největší nosál...

...je mravenečník. Ono taky co jinýho, když je všude samá olympiáda? Strčit čumák do mraveniště a pěkně se nakrmstit!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krátká výprava za kořeny

Obrázek
Na začátek krátký exkurz do rodové historie: Josef Pešička se narodil dne 3.2.1842 v Manětíně a zemřel dne 14.5.1913 ve Slaném. Dne 7.2.1885 se oženil s Marií, se kterou měl 8 dětí:  1. Josef Pešička (10.9.1867-17.3.1917) 2. Václav Pešička (21.8.1869 - 27.10.1872) 3. Bedřich Pešička (19.10.1871 Slaný - 21.4.1937 Klatovy) 4. Leopold Pešička (22.8.1873 - 29.11.1936) 5. Marie Pešičková (3.8.1875 - 22.1.1877) 6. Emanuel Pešička (29.11.1877 - 8.8.1938) 7. Jan Pešička (narozený 24.6.1880 a zemřelý v ten samy den) 8. Růžena Pešičková (24.1.1882 - 25.8.1953) Josef Pešička byl synem Václava Pešičky (nar. 27.9.1803 v Hodovízi - zemř. 26.3.1872 v Manětíně) a Kateřiny Kárové (1808 - 19.5.1877 v Manětíně)  Václav Pešička byl synem Prokopa Pešičky (4.7.1777 v Hodovízi - 18.11.1850 v Hodovizi) a Magdaleny Krondiak (11.6.1781 v Hodovizi - 14.4.1840)  Prokop Pešička byl synem Matěje Pešičky (17.1.1749 - 15.9.1820 Hodoviz) a Marie (rodné příjmení není známo) měli ještě další 3 děti ...
Další informace

Kostel Nejsvětější Trojice s Loretou ve Slaném

Obrázek
Na návrší zvaném Golgota na sever od hradeb středověkého města, kde bylo slánské popraviště, byl v letech 1581 - 1602 vybudován nový hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice v renesančním slohu. To souviselo s prudkým rozvojem města v 16. století, který byl přerušen Třicetiletou válkou a pádem Slaného do područí rodu Martiniců. Protestanté byli donuceni město opustit nebo přestoupit na katolickou víru. Ze Slaného tak odešla většina městského patriciátu a nakonec ve válkou sužovaném městě zbyla asi desetina obyvatel ve srovnání s předválečnou dobou. Martinicové se v poválečných letech pustili do přestavby města v souladu s jejich katolizačním úsilím. Postupně se tu staví piaristická kolej, kaple Božího hrobu, tři kříže na Slánské hoře a také byl zřízen františkánský klášter. Ten byl přistavěn ke kostelu, který byl během válečných let zpustošen a v letech 1655 - 1662 přestavěn do současné podoby při zachování některých původních renesančních fragmentů. A tak jej návštěvníci kláštera anebo ...
Další informace

Nejstrašidelnější kostel na světě a další práce varnsdorfského stavitele

Obrázek
Na jméno Antona Möllera jsem poprvé narazil, když jsem objevil krásný secesní kostel sv. Mikuláše ve Švermově, bývalých Hnidousích u Kladna. Při výpravě do Šluknovského výběžku jsem nemohl dílo tohoto skvělého architekta pominout. Anton Möller se narodil roku 1864 v Krásné Studánce u Liberce, ale prakticky celý dospělý život prožil ve Varnsdorfu, kde působil jako městský stavitel. Mezi jeho hlavní realizace patří sakrální stavby a industriální budovy, zejména budovy jatek. První jatka ve Varnsdorfu dle jeho návrhu se stala vzorem pro řadu dalších, celkem až 24 staveb na území někdejšího Rakouska - Uherska. Známá jsou  například jeho jatka v Ostravě , která byla nedávno zrekonstruována, nebo jatka v Kraslicích . Kostely postavené podle jeho plánů najdeme kromě Švermova také v Českých Budějovicích, Plzni, Rotavě nebo Liberci - Dolním Hanychově. Ten nejstrašidelnější ale najdeme přímo ve Varnsdorfu. Je to kostel sv. Karla Boromejského.  Kostel začal být budován roku 1904...
Další informace