Čtení

Ke psaní se teď moc nedostanu, tak vám aspoň sdělím, co mám ku čtení. Je to Amberville od Tima Davyse, ale to je pseudonym, jinak ten pán je Švéd. Svižně a moderně napsaná kniha se čte jak po másle. Nejvíc mi asi připomíná Zajdu Munroea od Nicka Cavea. Takže doporučuju!!!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krátká výprava za kořeny

Obrázek
Na začátek krátký exkurz do rodové historie: Josef Pešička se narodil dne 3.2.1842 v Manětíně a zemřel dne 14.5.1913 ve Slaném. Dne 7.2.1885 se oženil s Marií, se kterou měl 8 dětí:  1. Josef Pešička (10.9.1867-17.3.1917) 2. Václav Pešička (21.8.1869 - 27.10.1872) 3. Bedřich Pešička (19.10.1871 Slaný - 21.4.1937 Klatovy) 4. Leopold Pešička (22.8.1873 - 29.11.1936) 5. Marie Pešičková (3.8.1875 - 22.1.1877) 6. Emanuel Pešička (29.11.1877 - 8.8.1938) 7. Jan Pešička (narozený 24.6.1880 a zemřelý v ten samy den) 8. Růžena Pešičková (24.1.1882 - 25.8.1953) Josef Pešička byl synem Václava Pešičky (nar. 27.9.1803 v Hodovízi - zemř. 26.3.1872 v Manětíně) a Kateřiny Kárové (1808 - 19.5.1877 v Manětíně)  Václav Pešička byl synem Prokopa Pešičky (4.7.1777 v Hodovízi - 18.11.1850 v Hodovizi) a Magdaleny Krondiak (11.6.1781 v Hodovizi - 14.4.1840)  Prokop Pešička byl synem Matěje Pešičky (17.1.1749 - 15.9.1820 Hodoviz) a Marie (rodné příjmení není známo) měli ještě další 3 děti ...
Další informace

Jičínem s manuálem nejen po stopách Čeňka Musila

Obrázek
Jičín zná každý. Máme ho spojený s pohádkami, Rumcajsem, Valdštejnem, cestou do Krkonoš. Je to město okresního významu, velikostí srovnatelné se Slaným. Valdštejn z něj chtěl udělat hlavní město svého státu ve státě a díky tomu tu najdeme několik památek na jeho dobu. Ale víme, že Valdštejnova sláva neměla dlouhého trvání, a ještě v polovině 19. století byl Jičín ospalým provinčním městečkem. Rozvoj průmyslu, obchodu a dopravy provázený rozvojem školství vylepšil obraz Jičína jako střediska podkrkonošské oblasti a do nové éry Československé republiky vstupuje Jičín jako sídlo mnoha úřadů a škol a také jako významné centrum turistického ruchu a vstupní brána do Českého ráje. Po první světové válce se sem stěhuje mladý architekt Čeněk Musil, rodák z Kolína, a otevírá si tu projekční kancelář. Do smutného konce první republiky dokáže proměnit tvář celého města, podle jeho projektů se tu postaví desítky budov, soukromých i veřejných a na základě jeho plánů se postaví celé nové čtvrti. Vych...
Další informace

Procházka z Kavčích hor ke kostelu sv. Pankráce a k evangelickému sboru v Nuslích

Obrázek
Na Kavčích horách jsem se ocitl jako soutěžící ve vědomostní soutěži. Už předem jsem se těšil, jak si poté projdu část Prahy, kterou jsem měl absolutně neprozkoumanou - horní část Podolí a okolí kostela sv. Pankráce. V plánu bylo dojít do Nuslí, které jsou bohaté na restaurace, a někde si dát po televizním zápolení a procházce dobrý oběd. Jako prakticky každá pražská procházka skýtá i tento zhruba dvoukilometrový úsek řadu zajímavých míst, architektonické skvosty, sakrální, veřejné i soukromé stavby a zde nechybělo ani pohřebiště. Procházku jsem tedy mohl zahájit, když jsem se přes neúplatné turnikety dostal ven z hlavní budovy České televize na Kavčích horách. I po desetiletích od výstavby moderně a vkusně působící budova s ikonickou a z daleka viditelnou (z blízka však neviditelnou) výškovou částí je dílem arch. Jiřího Holého z pražského Stavoprojektu. Zadání proběhlo a projekt byl vyhotoven už na přelomu 50. a 60. let, ale jak to v tehdejších dobách bylo běžné, výstavba se odkládala...
Další informace