Čtení v září

Zase po nějaké době pro váš přehled uvedu, co jsem v posledních týdnech četl. Slečna Há si půjčila v knihovně Anděl od Topola, tak jsem jí ho hned zabral a zhltnul. Já mám k Topolovi rozporuplný vztah. Obdivuju ho jako jednoho z našich nejlepších současných spisovatelů, ale léta s ním vnitřně bojuju. Jeho a moje vidění světa jsou tak stejná a přitom tak odlišná. Z jeho prací mám nejraději asi Kloktat dehet, ale Anděl je klasika, to se prostě musí přečíst.

Knihu, kterou čtu v těchto dnech, jsem našel v knihovně ve výprodeji. Jsou to povídky japonského autora Taidžena Takedy Světélkující mech. Takeda se měl stát buddhistickým mnichem, ale nakonec se vrhnul na dráhu jazykovědce (jeho oborem byla čínština) a spisovatele. Patří k poválečné generaci japonských spisovatelů, kteří se ve svých dílech vyrovnávali s koncem militaristické éry, během které vše japonské bylo povýšeno na božské a Japonci na vyvolený národ. Takedovi hrdinové jsou poctivě psychologicky vykresleni a děj se odehrává v místech mimo hlavní události světových dějin.