Nebezpečný uprchlík

Tohle zvířátko nedávno uteklo z pražské ZOO a ta okamžitě rozhlásila upozornění, že je nebezpečné a agresivní. Věřili byste tomu?

medojed
Tahle šelmička se jmenuje medojed a patří mezi kunovité. Je to tedy jakýsi africký jezevec a nejenže je jako čeští jezevci samotářský a mrzoutský, navíc patří mezi nejneohroženější bojovníky na světě. O jeho agresivitě se mezi domorodými Afričany po staletí vyprávějí legendy. Má snížený pud sebezáchovy a navíc vypouští při napadení páchnoucí sekreci podobně jako skunk. Zde snad ani otázka "Chcete mě?" není na místě...

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krátká výprava za kořeny

Obrázek
Na začátek krátký exkurz do rodové historie: Josef Pešička se narodil dne 3.2.1842 v Manětíně a zemřel dne 14.5.1913 ve Slaném. Dne 7.2.1885 se oženil s Marií, se kterou měl 8 dětí:  1. Josef Pešička (10.9.1867-17.3.1917) 2. Václav Pešička (21.8.1869 - 27.10.1872) 3. Bedřich Pešička (19.10.1871 Slaný - 21.4.1937 Klatovy) 4. Leopold Pešička (22.8.1873 - 29.11.1936) 5. Marie Pešičková (3.8.1875 - 22.1.1877) 6. Emanuel Pešička (29.11.1877 - 8.8.1938) 7. Jan Pešička (narozený 24.6.1880 a zemřelý v ten samy den) 8. Růžena Pešičková (24.1.1882 - 25.8.1953) Josef Pešička byl synem Václava Pešičky (nar. 27.9.1803 v Hodovízi - zemř. 26.3.1872 v Manětíně) a Kateřiny Kárové (1808 - 19.5.1877 v Manětíně)  Václav Pešička byl synem Prokopa Pešičky (4.7.1777 v Hodovízi - 18.11.1850 v Hodovizi) a Magdaleny Krondiak (11.6.1781 v Hodovizi - 14.4.1840)  Prokop Pešička byl synem Matěje Pešičky (17.1.1749 - 15.9.1820 Hodoviz) a Marie (rodné příjmení není známo) měli ještě další 3 děti ...
Další informace

S chtonickými božstvy v patách aneb Obcházení Kutné Hory

Obrázek
Zcela výjimečná stavba ve vsi Grunta ztracené v jiném světě někde mezi Kolínem a Kutnou Horou byla cílem našeho výletu, který začal na kutnohorském hřbitově, kam jsme šikovně dojeli autobusem z Kolína a vyhnuli se přechodu KH. Na zhruba desetikilometrové trase nás čekalo několik zajímavých zastávek a objevů. Hlavním objektem našeho zájmu byl kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě.   Zcela jistě na Hřbitově u Všech svatých v Kutné Hoře zachytila se naší výpravy chtonická božstva a držela se nás až do samého závěru. Tento hřbitovní areál s historií sahající až do 14. století je příjemným parkem plným stromů a zajímavých náhrobků. K nejcennějším patří hrob malíře Felixe Jeneweina, některé měšťanské hroby a také novogotická hrobka rodiny operní zpěvačky Evy Randové. K moderním náhrobkům patří například dílo současného sochaře Ivana Erbena. V 80. letech 20. století byla postavena nová smuteční síň, projekt doc. Ing. arch. Vladimíra Suskeho, CSc. a Ing. arch. Vladislava Marka z Projekt...
Další informace

Kostel Nejsvětější Trojice s Loretou ve Slaném

Obrázek
Na návrší zvaném Golgota na sever od hradeb středověkého města, kde bylo slánské popraviště, byl v letech 1581 - 1602 vybudován nový hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice v renesančním slohu. To souviselo s prudkým rozvojem města v 16. století, který byl přerušen Třicetiletou válkou a pádem Slaného do područí rodu Martiniců. Protestanté byli donuceni město opustit nebo přestoupit na katolickou víru. Ze Slaného tak odešla většina městského patriciátu a nakonec ve válkou sužovaném městě zbyla asi desetina obyvatel ve srovnání s předválečnou dobou. Martinicové se v poválečných letech pustili do přestavby města v souladu s jejich katolizačním úsilím. Postupně se tu staví piaristická kolej, kaple Božího hrobu, tři kříže na Slánské hoře a také byl zřízen františkánský klášter. Ten byl přistavěn ke kostelu, který byl během válečných let zpustošen a v letech 1655 - 1662 přestavěn do současné podoby při zachování některých původních renesančních fragmentů. A tak jej návštěvníci kláštera anebo ...
Další informace