Gregory Isaacs patřil mezi vybrané jamajské zpěváky, které jsem si vždycky přál vidět a hlavně slyšet na vlastní oči a uši. Jeho se mi už naživo uslyšet nepodaří, zemřel 25.10.2010.
Kovanice jsou obec nedaleko Nymburka. Zdejší židovská komunita zde využívala synagogu od konce 18. století. Ta vyhořela a byla postavena nová. Ta je dnes přestavěna a po původním účelu už není viditelných stop. Byla zde také židovská škola. Poslední památkou na židovské osídlení je řbitov, umístěný jen asi půl kilometru od středu obce. U řbitova je zachována malebná chaloupka, která sloužila jako obydlí hrobníka. Řbitov je ve velice dobrém stavu, má opravenou zeď a zachovalo se asi 250 náhrobků. Pořbívalo se zde od roku 1830 do konce 2. světové války, po ní proběhlo už jen několik pořbů. Náhrobky jsou psané jak hebrejsky, tak latinkou. celkový dojem ze řbitova je velice příjemný.
Cestou z nymburského hřbitova na vlakové nádraží jsem se ještě rychle zastavil v parku Hrdinů za Velkými valy, kde jsem si chtěl vyfotit pěknou funkcionalistickou stavbu - Husův sbor. Byl postaven v roce 1935 stavitelem Josefem Šebkem z Nymburka podle projektu Ing. Josefa Petříčka z Chocně. Krásný kostel čistých tvarů se mezi zelení parku vypíná k modré obloze. Prostor doplňuje na protější straně socha Jana Husa sochaře Františka Přítele z roku 1928. Podobná socha od stejného umělce byla o několik let dříve vztyčena v Mostě, kde byla ale bohužel zničena nacisty po okupaci Československé republiky.
Hansaviertel je unikátní berlínská městská část, která se rozkládá na západním okraji městského obvodu Mitte, na severozápad od známého parku Tiergarten. Celosvětově proslula jako památník poválečné modernistické architektury a urbanismu. Původně rezidenční čtvrť z 19. století byla za druhé světové války téměř kompletně vybombardována. V letech 1957–1961 však v rámci mezinárodní stavební výstavy Interbau 57 povstala z trosek jako „město zítřka“. Na její obnově se podílely desítky nejvýznamnějších světových architektů tehdejší doby. Zároveň šlo o jasný politický a estetický protiklad k tehdejší monumentální socialistické architektuře východního Berlína. Na výstavbě modernistického města tvořeného oddělenými obytnými bloky v zelené krajině se podílela řada tehdy slavných jmen světové architektury. K soutěži v roce 1952 bylo pozváno 53 architektů ze 13 zemí, všichni obhájci západních moderních koncepcí, mimo jiných Alvar Aalto, Egon Eiermann, Walter Gropius, Arne Jacobsen...
Komentáře
Okomentovat