Ostrow Sukkwan

David Vann je novým americkým literárním objevem. Bývá přirovnáván k McCarthymu. Teď ho vydalo Argo a tomu za to patří jako již statisíckrát za posledních dvacet let díky převeliké. Vann je ještě úspornější než McCarthy a nemá jazyk tak vytříbený, ale hltat to budete stejně. Ona tahle knížečka (je to zhruba stopadesátistránková novela) nejvíc z toho McCarthyho připomíná Cestu, což je pak také zmíněné v doslovu (mě to pak těšilo, že jsme s odborníkem měli stejný názor), ale je to vlastně jinak. V Cestě ani otec ani syn neselžou a drží se statečně až do konce, v Sukkwanu selžou vlastně oba. Je to příběh slabocha, kterej má podělanej život a podělal si ho sám a teď se snaží impulsivní a zmatenou akcí něco zachránit, přičemž jako každej slaboch myslí jenom na sebe a předstírá, že to dělá pro ostatní, a skončí to samozřejmě tragicky a bezvýchodně. Nechá se to přečíst na jeden zátah, já to četl na dvakrát, dohromady asi tři hodiny. Každopádně si to přečtěte.