Dekadence

Když ředitel národopisného muzea
objedná japonskou směs
zlaté kleštičky a tatarskou omáčku
s úsměvem do kleštiček nabírá a máčí
a poroučí všem ještě malého kozla

A zlaté kleštičky jak plachý kolibřík odcvrlikají
a tatarka také není

A hrají k tomu Memory tapes
a ten druhý na baru říká: Yes

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V Budyšíně, městě věží

Obrázek
"Něhdyša stolica Hornjeje Łužicy płaći jako kulturelne srjedźišćo Serbow a leži w serbskim sydlenskim rumje," píše se v hornolužickosrbské verzi Wikipedie. A je to tak. Hlavním městem Horní Lužice sice nebylo nikdy formálně jmenováno, ale bylo během středověku nejvýznamnějším ze svazu Hornolužického šestiměstí a tak nějak se to prostě bralo. Horní Lužice patřila k České koruně od Jana Lucemburského, ale poprvé bylo Budyšínsko uděleno jako léno Vratislavovi II. roku 1075 a radnici tu postavil už Přemysl Otakar I. K Českému království patřila Horní Lužice i Budyšín do roku 1631. Tehdy byly obě lužické země darovány saskému kurfiřtovi Janovi Jiřímu I. a zůstaly saské až do dnešních dnů. Lužičtí Srbové tu žijí už od nějakého 6. století, ale lužická srbština je dnes otázkou spíše folklorní a formální, jak o tom svědčí dvojjazyčné názvy ulic ve městě, kde všichni mluví německy. Budyšín leží jen 30 kilometrů od hranice v Rumburku - Jiříkově, takže udělat si sem autovýlet je pro Stře
Další informace

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam
Další informace

Dvě hodiny v Království

Obrázek
Cesta za kamarádem Šumákem mě zavedla až do Šluknovského výběžku. Je to opravdu kraj ze devatero horami a devatero řekami. Přestože je ze Slaného do Šluknova jen sto dvacet kilometrů, cesta je to poměrně náročná. Když přejedete poslední hory, Lužické, a po levé ruce necháte za sebou Českosaské Švýcarsko, vjedete do zvlněné krajiny, která se zelená rozlehlými pastvinami. Přestože máte pocit, že rozlehlé pláně musí být osídlené jen osadami a roztroušenými farmami, nachází se ve Šluknovském výběžku sedm měst. Ve třech největších z nich - Varnsdorfu, Rumburku a Šluknově žije celkem asi 30 000 obyvatel. Nejméně z nich ve Šluknově, asi pět a půl tisíce. Šluknov, který dal celému výběžku jméno, leží v jeho severní části. Východním směrem, při silnici na Jiříkov leží obec Království.    Království se německy jmenovalo Königswalde, tedy Královský les, což se asi zdálo jazykové komisi, kterou vedl prof. Šmilauer  a která přejmenovávala po válce německé názvy, příliš dlouhé. V Království je velmi
Další informace