Svátek svatého Vojtěcha se blížil a s ním i šance na přijatelné počasí na výlet. Přijatelné, ba přímo letní, bylo celý týden až do soboty, která byla studená a zatažená. Od neděle pak zas bylo hezky... Tak to chodí. Každopádně jsme se v pátek po práci sešli v Praze na Hlaváku tři: já, Keebl a Mejtrix. A večer už jsme seděli u Vojtěcha doma a jedli a pili a doplňovali energii po dlouhé cestě. Vojtěch je Slaňák jak poleno, ale protože je nanotechnik a má to v hlavě trochu jinak než ostatní nehetnatci, tak odešel pracovat do laboratoře nedaleko Letohradu, kde celý den nutí molekuly, aby se chovali podle toho, jak on chce, případně zkoumá cosi na vepřových vnitřnostech. Doma má kocoura a lehkou nehygienu, kterou on nazývá chaosem. Byl rád, že jsme přijeli. My jsme taky byli rádi. vojtěch byl rád V sobotu jsme se vydali na výlet. Měli jsme v plánu prozkoumat některé z hradních zřícenin, jichž je v údolí Orlice dostatek. Ale nepříjemné studené počasí a i naše pohodlnost nás nakonec odradily....