Henry Miller: Kolos z Maroussi

Nejlepší kniha, kterou jsem za poslední měsíce četl. Objevil jsem ji náhodou v prodejně Levných knih a okamžitě jsem samozřejmě po ní sáhnul. Byl jsem překvapen asi jako všichni, kdo kdy Henryho Millera četli.

V roce 1939 se Miller rozhodl si udělat dovolenou a odjel do Řecka, kde strávil asi rok. Po dlouhých letech v Paříži byl Řeckem, jeho přírodou, památkami, místy a především lidmi doslova ohromen a vše vypsal právě v tomto nevšedním cestopisu. Ze stránek knihy přímo tryská jeho nadšení, energie, kterou za svého pobytu v Řecku nabyl, a ne zřídka jeho myšlenkové pochody vrcholí filozofickou esejí, průzračným vhledem, který dokáže nadchnout i po těch desítkách let. V této knize se Miller projevil nejen jako výborný spisovatel, ale také jako moudrý člověk se schopností formulovat životní pravdy, aniž by působil uměle nebo trapně. Řecko na prahu druhé světové války vyvolalo v Millerovi velice hluboký rozměr vnímání a vyjadřování. K tomu je třeba přičíst opravdu nevšední popis řeckých starověkých památek, které tehdy ještě nebyly obklopeny tisícihlavými zástupy turistů. Řecký svět před válkou byl ponořen spíše do devatenáctého než dvacátého století a dnes, ve století jedenadvacátém, působí tato kniha až neskutečně a přízračně.