Údolí Mže v Plzni

Pokud vystoupíte v Plzni z autobusu a nechcete jít vůbec do města, ale chcete se pěkně projít, můžete zahnout ke Kalikovskému mlýnu, u něj překročíte řeku Mži a ocitnete se v její údolní nivě, úrodné a rozlehlé. Cesta začíná u jezu pod mlýnem dlouhou, více než sto let starou alejí, zvanou Kilometrovka. Po ní se dostanete k zoologické zahradě. Pokud ji projdete a vyjdete horním východem, ocitnete se na sídlišti Vinice. To projdete celé ve směru vysílače na kopci Sylván. Za poslední řadou nových domů za sídlištěm odbočíte doleva a za chvíli se ocitnete v příměstském lese. Ten projdete po zelené turistické značce, která se lesem pěkně vine. Dostanete se nad Zámeček a Čertovu skálu, které jsou pak pěkně vidět zezdola z údolí. Sejdete do příměstské vsi Radčice, kde je nejzajímavější bývalá hospoda. Jinak je lepší pokračovat směrem k řece, která příjemně meandruje v širokém údolí. Za mostem jdete širokými cestami mezi loukami a poli se zeleninou. Vlevo vidíte hřbet, ze kterého jste před chvílí sešli, vpravo čtvrť Křimice a Škodovy závody, ke kterým se postupně blížíte. Kontrast světů na okraji města doplňují pasoucí se koně. Cesta končí přímo pod autobusovým nádražím a tak se po několika hodinách a asi deseti kilometrech ocitnete tam, kde jste vyšli. Procházkou jsem byl nadšený a vřele ji doporučuji všem.

jez pod Kalikovským mlýnem

památný strom na kraji aleje Kilometrovka

památný strom na kraji aleje Kilometrovka

borovice na Čertově skále

bývalá restaurace v Radčicích

Mže u Radčic

Mže u Radčic

Mže z mostu u Radčic

Pastviny u Radčic. Bohužel koně spolu nemluvili.

Cesta k městu

Čertova skála z údolí

Zámeček, ve kterém sídlí výtvarná škola.

Ještě jeden pohled na Mži před návratem do města.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Další informace

Tajemná hora Vladař

Obrázek
Všechnu slávu českých pověstí pro sebe získal Říp jakožto střed země kmene Čechů, ale v západních Čechách, v povodí řeky Střely, stojí hora ještě výraznější, rozlehlejší a vyšší, která vzbuzuje podobné emoce jako Říp a která byla po dlouhá staletí významným strategickým bodem celé krajiny. Má přiléhavé jméno - Vladař.  Vladař je zdaleka viditelný jako mohutný masiv vystupující nad krajinu, kterou převyšuje svou výškou 693 mnm o nějakých 200 metrů. Hora je významná pro geology, botaniky, historiky a archeology a pro všechny, které fascinuje krajina a její dávná historie. V prudkém stoupání od řeky Střely působí jako stolová hora ze Ztraceného světa Arthura Conana Doylea. Že Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, ale pozůstatkem samostatné sopky, vysvětlují geologové přítomností pyroklastik, usazenin sopečného původu, které se vždy vyskytují blízko zdroje sopečné činnosti. V pradávném čase tedy aktivní Vladař dštil oheň a chrlil lávu a postupně se vyp...
Další informace

Hora plná mohyl

Obrázek
Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás ...
Další informace