Zaháním tíseň

Za hrubým prahem pod došky bydlím až u oblak.
Dole jdou vlny,černý proud, déšť vzlétá jako mrak.
V zobáku rudou bobuli, pták vyvádí své mladé.
V potoce dá ti rybářka bělici za měďák.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Židovský řbitov v Kovanicích

Obrázek
Kovanice jsou obec nedaleko Nymburka. Zdejší židovská komunita zde využívala synagogu od konce 18. století. Ta vyhořela a byla postavena nová. Ta je dnes přestavěna a po původním účelu už není viditelných stop. Byla zde také židovská škola. Poslední památkou na židovské osídlení je řbitov, umístěný jen asi půl kilometru od středu obce. U řbitova je zachována malebná chaloupka, která sloužila jako obydlí hrobníka. Řbitov je ve velice dobrém stavu, má opravenou zeď a zachovalo se asi 250 náhrobků. Pořbívalo se zde od roku 1830 do konce 2. světové války, po ní proběhlo už jen několik pořbů. Náhrobky jsou psané jak hebrejsky, tak latinkou. celkový dojem ze řbitova je velice příjemný.
Další informace

Husův sbor v Nymburce

Obrázek
Cestou z nymburského hřbitova na vlakové nádraží jsem se ještě rychle zastavil v parku Hrdinů za Velkými valy, kde jsem si chtěl vyfotit pěknou funkcionalistickou stavbu - Husův sbor. Byl postaven v roce 1935 stavitelem Josefem Šebkem z Nymburka podle projektu Ing. Josefa Petříčka z Chocně. Krásný kostel čistých tvarů se mezi zelení parku vypíná k modré obloze. Prostor doplňuje na protější straně socha Jana Husa sochaře Františka Přítele z roku 1928. Podobná socha od stejného umělce byla o několik let dříve vztyčena v Mostě, kde byla ale bohužel zničena nacisty po okupaci Československé republiky.
Další informace

Kostel Nejsvětější Trojice s Loretou ve Slaném

Obrázek
Na návrší zvaném Golgota na sever od hradeb středověkého města, kde bylo slánské popraviště, byl v letech 1581 - 1602 vybudován nový hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice v renesančním slohu. To souviselo s prudkým rozvojem města v 16. století, který byl přerušen Třicetiletou válkou a pádem Slaného do područí rodu Martiniců. Protestanté byli donuceni město opustit nebo přestoupit na katolickou víru. Ze Slaného tak odešla většina městského patriciátu a nakonec ve válkou sužovaném městě zbyla asi desetina obyvatel ve srovnání s předválečnou dobou. Martinicové se v poválečných letech pustili do přestavby města v souladu s jejich katolizačním úsilím. Postupně se tu staví piaristická kolej, kaple Božího hrobu, tři kříže na Slánské hoře a také byl zřízen františkánský klášter. Ten byl přistavěn ke kostelu, který byl během válečných let zpustošen a v letech 1655 - 1662 přestavěn do současné podoby při zachování některých původních renesančních fragmentů. A tak jej návštěvníci kláštera anebo ...
Další informace