z duše smršť

Památník Berlínské zdi připomíná rozdělení Berlína komunistickým režimem. Původně pouhých 70 metrů zdi na Bernauerstraße bylo na památník upraveno v roce 1998. Památník dnes zahrnuje 1,4 km dlouhý úsek bývalého hraničního pásu. Najdeme zde venkovní expozici, kapli smíření, dokumentační centrum Berlínské zdi, návštěvnické centrum a výstavu v sousední stanici S-Bahn Nordbahnhof. A také okno vzpomínek: 12 metrů dlouhou stěnu ze zkorodované oceli, v níž je 162 oken s portréty 138 lidí, kteří byli zastřeleni nebo smrtelně zraněni při překonávání Berlínské zdi nebo při pohybu v její blízkosti. V některých oknech jsou hvězdy - tam jsou jména osmi pohraničníků, kteří zemřeli ve službě. Památník je velice působivý. Prosté hrubé materiály jako beton a kov, originální prostor zdi a stěna s portréty obětí vyvolávají mrazení v zádech při vzpomínkách na ještě ne tak dávnou minulost německé metropole.

Menší malebný řbitov byl vybudován v roce 1827, tehdy za hradbami města. Dnes se rozkládá na ploše asi 6 ha v berlínské čtvrti Mitte. Jeho severozápadní část směrem k Bernauerstraße se už nacházela v hraničním prostoru mezi sektory a dnes je v těchto místech památník bývalé Berlínské zdi. Řbitovní kaple byla postavena v roce 1898. Na řbitově je pochováno několik zajímavých osobností, shodou okolností několik hudebních skladatelů, jako například jeden z vnuků Johanna Sebastiana Bacha, Wilhelm Friedrich Ernst Bach. Jinak je ale tento řbitov hlavně velice příjemnou oázou klidu v rušné části Berlína nedaleko turisticky atraktivních cílů v prostoru Berlínské zdi a zároveň ukázkou krásných kamenických prací 19. století. Na řbitově se pořbívá i dnes, jak dokládají moderní náhrobky s originální výzdobou.

Židovský hřbitov v Dobrušce leží na severním okraji města. Klíče od něj je možné si půjčit v infocentru, což jsme s kolegou sice neudělali, ale měli jsme štěstí, že zrovna byly na hřbitově paní, které si ho půjčily a které jsem předtím potkal už na vyhlídce na radniční věži. Tak jsme se k nim připojili a pomalu procházeli hřbitovem. Hřbitov byl založen roku 1675 a rozšířen roku 1881. Nejstarší dochované čitelné náhrobky pocházejí z roku 1688 a jsou v barokním slohu. Jsou zdobeny mušlemi, spirálami, rostlinnými ornamenty a dalšími symboly. Stříšky a sloupky zdobí klasicistní náhrobky z 19. století. Na některých hrobech lze nalézt mluvící znamení, například a zároveň asi nejčastěji kohenské ruce. Od konce 19. století hroby přebírají vzhled hrobů na hřbitovech křesťanských.   Na hřbitově se nachází také společný hrob židovských vojáků, kteří zemřeli v dobrušském lazaretu na následky zranění, které utrpěli v bitvě u Náchoda v prusko-rakouské válce roku 1866, ale tento hrob jsme nena...

Na závěr našeho severovýchodočeského víkendu jsme si s kolegou zajeli do Dobrušky na ranní nedělní čaj. Dobruška je přiměřeně malebné město, které je u starších lidí známé tím, že se tu narodil František Vladislav Hek, který byl pro mistra Jiráska vzorem pro literární postavu F.L.Věka, kterou zpopularizoval oblíbený tv seriál ze 70. let. My jsme se na rodnou chaloupku vlastencovu podívat nešli, ale na náměstí je dům, kde Hek bydlel. V roce 1904 tady dvě neděle bydlel i TGM. Dominantou náměstí je radnice z poloviny 16. století s věží vysokou 45 metrů. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Vyfuněl jsem na věž, zatímco kolega si dával dole v restauraci nejen čaj, ale i pivo, jak pak vyšlo najevo. Z věže je krásný výhled na náměstí i okolí města. Na náměstí stojí i mariánský sloup z roku 1733. Panna Marie je na něm obklopena čtyřmi postavami - sv. Václavem, sv. Janem Nepomuckým, sv. Františkem Xaverským a sv. Floriánem. Sloup byl postaven v době protireformace na znamení toho, že Dobruška...

Ještě předtím, než Jan Černčický z Kácova založil Nové Město nad Metují, tak sídlil na tvrzi v Černčicích, které zdědil. Tedy čtyři kilometry vzdušnou čarou od novoměstského náměstí. Když Jan Černčický přesídlil do Nového Města, tak tvrz brzy zpustla. Na návrší nad vesnicí dnes na upraveném plošině stojí gotický kostel sv. Jakuba a renesanční zvonice. Kostel byl postaven pravděpodobně ve 14. století a mnohokrát upravován. Někdy určitě i s kuriozními příhodami. Jak uvádí Wikipedie: "V roce 1907 byla střecha kostela doplněna o sanktusník se zvonkem. V době II. světové války byl zvonek sejmut a ukryt. Nalezen byl v květnu 1970 p. Josefem Ježkem v krmelci pro zvěř " Ve stráni"." Černčická věž byla postavena v roce 1613 v renesančním stavebním slohu. Hlavní zásluhu na tom měl tehdejší majitel novoměstského panství Rudolf Štubenberk. Nad vstupem do věže v kameni byl vytesán erb tohoto rodu, obrácená kotva, Na věži bývaly tři zvony. Konce první a druhé světové války se dož...