Židovský hřbitov v Dobrušce

Židovský hřbitov v Dobrušce leží na severním okraji města. Klíče od něj je možné si půjčit v infocentru, což jsme s kolegou sice neudělali, ale měli jsme štěstí, že zrovna byly na hřbitově paní, které si ho půjčily a které jsem předtím potkal už na vyhlídce na radniční věži. Tak jsme se k nim připojili a pomalu procházeli hřbitovem.





Hřbitov byl založen roku 1675 a rozšířen roku 1881. Nejstarší dochované čitelné náhrobky pocházejí z roku 1688 a jsou v barokním slohu. Jsou zdobeny mušlemi, spirálami, rostlinnými ornamenty a dalšími symboly. Stříšky a sloupky zdobí klasicistní náhrobky z 19. století. Na některých hrobech lze nalézt mluvící znamení, například a zároveň asi nejčastěji kohenské ruce. Od konce 19. století hroby přebírají vzhled hrobů na hřbitovech křesťanských.
 











Na hřbitově se nachází také společný hrob židovských vojáků, kteří zemřeli v dobrušském lazaretu na následky zranění, které utrpěli v bitvě u Náchoda v prusko-rakouské válce roku 1866, ale tento hrob jsme nenašli. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1942. Do dnešního dne se dochovalo 246 náhrobků. Byli zde pochováváni židé nejen z Dobrušky, ale i z Nového Města nad Metují a dalších míst v okolí.
Prošli jsme hřbitovem a vyšli zpět ven do světa živých a pošetilých skrz márnici, kde je prostý, ale výmluvný památník obětem nacistického řádění.
 




 





























































Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Další informace

Tajemná hora Vladař

Obrázek
Všechnu slávu českých pověstí pro sebe získal Říp jakožto střed země kmene Čechů, ale v západních Čechách, v povodí řeky Střely, stojí hora ještě výraznější, rozlehlejší a vyšší, která vzbuzuje podobné emoce jako Říp a která byla po dlouhá staletí významným strategickým bodem celé krajiny. Má přiléhavé jméno - Vladař.  Vladař je zdaleka viditelný jako mohutný masiv vystupující nad krajinu, kterou převyšuje svou výškou 693 mnm o nějakých 200 metrů. Hora je významná pro geology, botaniky, historiky a archeology a pro všechny, které fascinuje krajina a její dávná historie. V prudkém stoupání od řeky Střely působí jako stolová hora ze Ztraceného světa Arthura Conana Doylea. Že Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, ale pozůstatkem samostatné sopky, vysvětlují geologové přítomností pyroklastik, usazenin sopečného původu, které se vždy vyskytují blízko zdroje sopečné činnosti. V pradávném čase tedy aktivní Vladař dštil oheň a chrlil lávu a postupně se vyp...
Další informace

Hora plná mohyl

Obrázek
Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás ...
Další informace